33 C 53/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí, to vše z titulu smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] (dále také jen„ Smlouva“), uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále také jen„ Právní předchůdkyně“). Na základě Smlouvy byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, přičemž na první splátky úvěru byl započten sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím v 34 pravidelných měsíčních splátkách po 1 361 Kč. Žalovaná nehradila měsíční splátky řádně a včas, Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a nesplacenou část úvěru po předchozích opakovaných výzvách k úhradě zesplatnila ke dni [datum]. Z důvodu prodlení na straně žalované vznikl Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem 1 500 Kč. Na smluvní pokutě žalovaná následně neuhradila ničeho, za dobu trvání úvěrového vztahu eviduje žalobkyně (resp. Právní předchůdkyně) celkové úhrady ze strany žalované ve výši 34 086 Kč. Pohledávka žalobkyně sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 322,13 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 363,30 Kč, neuhrazených smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 363 Kč. Žalobkyně se stala oprávněnou k vymáhání pohledávky za žalovanou na základě fúze sloučením žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti, s Právní předchůdkyní jako společnosti zanikající. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce jejího souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se ve Smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím v 34 pravidelných měsíčních splátkách po 1 482 Kč, kdy součástí měsíční splátky bylo rovněž pojistné ve výši 121 Kč, určené procentní sazbou ve výši 8,90 % z výše splátky (zjištěno ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne [datum]). Nedílnou součástí Smlouvy byly rovněž úvěrové podmínky Právní předchůdkyně (zjištěno ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne [datum] a Úvěrových podmínek). Smlouva byla mezi stranami uzavřena prostředkem komunikace na dálku, přičemž uzavření smlouvy předcházelo posouzení schopnosti žalované poskytnutý úvěr splatit ve smyslu zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, následně dne [datum] došlo i k výplatě finančních prostředků žalované (zjištěno z Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy [číslo] Potvrzení o vyplacení úvěru [číslo] Tabulky Příjmy – Výdaje klienta). Právní předchůdkyně úvěr ze Smlouvy zesplatnila ke dni [datum], o čemž informovala žalovanou dopisem ze dne [datum], a to s odůvodněním, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou předepsaných splátek, přičemž Právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 16 548,43 Kč (zjištěno z Dopisu ze dne [datum]). Právní předchůdkyně následně zanikla sloučením s žalobkyní, a to na základě projektu fúze ze dne [datum], přičemž v důsledku tohoto sloučení došlo k přechodu jmění Právní předchůdkyně na žalobkyni (zjištěno z Výpisu dat o žalobkyni z obchodního rejstříku). 5. Jednotlivé důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaná neuvedla nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. Z dalších předložených listin soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle ust. § 178 o. z. se fúze děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele (odst. 1). Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu (odst. 2). 13. Podle části 5 Smlouvy byla Právní předchůdkyně oprávněna účtovat žalované smluvní pokutu 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu. Právní předchůdkyně byla rovněž v případě prodlení s úhradou 2 po sobě jdoucích splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce oprávněna požadovat úplné splacení poskytnutého úvěru včetně úroků a dalších dlužných plateb, tzv. zesplatnění. 14. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných zákonných a smluvní ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastnicemi byla uzavřena úvěrová smlouva podle ust. § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč, kterou žalovaná v rozporu se Smlouvou a Úvěrovými podmínkami a ust. § 2399 o. z. řádně nesplácela. Celý úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum], žalovaná tak dluží žalobkyni nevrácenou jistinu ve výši 14 322,13 Kč, neuhrazené úroky ke dni zesplatnění ve výši 363,30 Kč, neuhrazené smluvní pokuty v souhrnné výši 1 500 Kč a neuhrazené pojistné ve výši 363 Kč. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na smluvní pokutu pak z ust. § 2048 odst. 1 o. z. a ze Smlouvy a nárok na pojistné pak z ust. § 2782 odst. 1 o. z. a ze Smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána jejím postavením jako právní nástupkyní co do jmění Právní předchůdkyně ve smyslu ust. § 178 o. z. Soud tak důvodně podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 351,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 801 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 548,43 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 780 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40