4 C 220/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19.7.2022 domáhá na žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. Žalobu odůvodnil tak, že byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 16.12.2014. Dne 21.3.2022 byl ze strany žalované učiněn pokus o doručení výpovědi z pracovního poměru žalobci, z důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce. Žalobce považuje výpověď za neplatnou, proto dopisem ze dne 26.4.2022 oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Jako výpovědní důvod žalovaná uvedla, že žalobce již nadále nesplňuje požadavky zaměstnavatele pro řádný výkon práce, přičemž žalobce si není vědom, že by nějaké požadavky pro řádný výkon práce u žalované nesplňoval. Ve výpovědi navíc není specifikováno, jaké konkrétní požadavky žalobce nesplňuje. Pouhý odkaz na rozhodnutí disciplinární komise žalované, kterým měla být žalobci uložena „sankce zákazu činnosti žalobce na všech aktivitách spojených s , právnická osoba, “, není postačující pro řádné vymezení výpovědního důvodu ve smyslu ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 16.12.2014, a to na pracovní pozici vedoucího sekretáře ŘKČ, orgánu žalované, který je zřízen v souladu se Stanovami žalované. Požadavky vztahující se k pracovnímu poměru byly stanoveny jak v pracovní smlouvě, tak v příloze č. 1 této smlouvy. Z usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitura Ústí nad Labem, č.j. NCOZ-9542-980/TČ-2018-417403-H, ze dne 15.10.2020, o zahájení trestního stíhání , jméno FO, , byla žalovaná obeznámena o organizované zločinecké skupině zaměřené na soustavné páchání úmyslné trestní činnosti s cílem získat neoprávněný majetkový či nemajetkový prospěch a narušit regulérnost a řádný průběh fotbalových soutěží. Ačkoli žalobce není osobou trestně stíhanou, vyplynulo dle žalované z výše uvedeného policejního usnesení, že předal v pověření , jméno FO, dne 6.6.2019 finanční hotovost předem nominovanému rozhodčímu , jméno FO, jako odměnu za ovlivnění fotbalového utkání , právnická osoba, – , právnická osoba, . Předání úplatku ze strany , jméno FO, a jeho následné předání žalobcem panu , jméno FO, vyplynulo z policejních odposlechů. Tyto důkazy byly podkladem pro zahájení disciplinárního řízení Etickou komisí žalované s žalobcem. Z whatsappové komunikace mezi žalobcem a panem , jméno FO, pak vyplynul další skutek – možné ovlivnění utkání , právnická osoba, . Z protokolu o výslechu žalobce jakožto svědka v trestním řízení ze dne 24.11.2020 a jeho doplnění ze dne 12.1.2022 pak žalovaná zjistila poslední vytýkaný skutek, a to ovlivnění utkání mezi , právnická osoba, – , právnická osoba, konané dne 12.5.2019. Etická komise žalované na základě výše uvedených skutečností rozhodla dne 21.1.2022 tak, že uznala žalobce vinným z disciplinárního přečinu úplatkářství, zneužití pravomoci a narušení regulérnosti soutěže a utkání. Žalobci byl za tyto skutky uložen disciplinární trest zákazu účasti na všech aktivitách spojených s činností žalovaného na dobu 4 let a peněžitá pokuta. Žalobce podal proti rozhodnutí Etické komise odvolání. Odvolací komise shledala ve skutcích žalobce naplnění skutkové podstaty tří disciplinárních deliktů, právně však skutky překvalifikovala a rozhodnutí Etické komise zrušila a znovu ve věci rozhodla o uložení shodného trestu, který předtím žalobci uložila Etická komise. V návaznosti na rozhodnutí Odvolací komise pak žalovaná rozvázala s žalobcem pracovní poměr výpovědí z důvodu dle § 52 písm. f) zákoníku práce, neboť s ohledem na uložený trest je žalobci znemožněno vykonávat jemu svěřené pravomoci v rámci sekretariátu ŘKČ, které jsou úzce spjaty s činností žalované. Žalobce odmítl výpověď převzít. Ta mu tak byla přečtena za přítomnosti dvou svědků, dne 21.3.2022. Žalovaná dále uvádí, že svým jednáním, které bylo popsáno v rozhodnutí Odvolací komise, se žalobce dopustil porušení požadavků kladených na zaměstnance vnitřními přepisy žalované, a to etického kodexu, Criminal Compliance Program a Stanov žalovaného.3. Žalobce v duplice dále rozvedl, že výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť z ní nevyplývá, jaké požadavky a z čeho vyplývající žalobce nesplňuje. Poukázal rovněž na to, že rozhodnutí odvolací komise neobsahuje odůvodnění a neobsahuje tak vysvětlení toho, z jakých důvodů a jaké požadavky žalobce nesplňuje. Na žalobce je třeba pohlížet jako na nevinného v souladu se zásadou presumpce nevinny. Pokud jde o žalobu na neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, kterou žalobce ve věci nepodal, je třeba si uvědomit, že rozhodnutí orgánu spolku lze zrušit pouze pro jeho rozpor se zákonem nebo stanovami. I kdyby tak žaloba podána byla a soud rozhodl o platnosti rozhodnutí orgánu spolku, neznamenalo by to, že se žalobce vytýkaných jednání opravdu dopustil. Žalobce dále namítá, že rozhodnutí odvolací komise vůči němu nemělo žádné účinky, neboť v době jeho vydání již nebyl členem žalované. Nad rámec uvedeného žalobce tvrdí, že nikdy žádný úplatek žádné osobě nepředal, nikdy nikoho neovlivnil tak, aby došlo k ovlivnění rozhodování jakéhokoli fotbalového utkání. Veškeré důkazy, které žalovaná získala v rámci trestního řízení, považuje žalobce za nepřípustné důkazy. Při jednání soudu pak žalobce rovněž sporoval doručení výpovědi.4. Žalovaná následně učinila nesporným, že žalobce přestal být členem žalované pro nezaplacení členského poplatku ke dni 15.3.2022. Žalovaná v dalším vyjádření uvedla, že rozhodnutí Etické komise bez odůvodnění bylo žalobci doručeno zveřejněním na úřední desce ke dni 22.1.2022 a rovněž e-mailem ze dne 21.1.2022, a s odůvodněním pak rovněž na úřední desce ke dni 10.2.2022 a e-mailem ze dne 11.2.2022. Rozhodnutí odvolací komise pak bylo žalobci doručeno zveřejněním na úřední desce ke dni 19.3.2022.5. Následně žalovaná uvedla, že výpovědní důvody podle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce by byly v dané věci naplněny i tehdy, pokud by disciplinární orgány o skutcích žalobce nerozhodovaly, neboť i tak by žalovaná disponovala dostatečnými důkazy o tom, že se žalobce při výkonu svého zaměstnání na pozici sekretáře ŘKČ dopustil korupčního jednání. Proto by žalobce nemohl být nadále považován za osobu s dostatečným morálním kreditem, který je pro výkon jeho práce požadován. Skutečnost, že žalobci byl udělen trest zákazu účasti na jakýchkoli aktivitách žalovaného na dobu 4 let, představuje další překážku pro to, aby žalobce nadále u žalovaného v pracovním poměru mohl působit. Žalovaná se neztotožňuje s argumentací žalobce o tom, že skutečnost, že přestal být členem pouhý den před vyhlášením rozhodnutí Odvolací komise, má za následek, že se toto rozhodnutí nemůže na žalobce vztahovat. Podstatné dle žalované je to, že žalobce se vytýkaného jednání dopustil v době trvání jeho členství a dokonce i v době rozhodování Etické komise byl členem žalované. Jeho rozhodnutí nezaplatit členský příspěvek v poslední den lhůty lze interpretovat tak, že nadále nechtěl pokračovat v odvolacím řízení a s výsledkem řízení před Etickou komisí se ztotožnil.6. Soud zjistil tyto skutečnosti:7. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 16.12.2014 soud zjistil, že žalobce byl na základě této pracovní smlouvy zaměstnán u žalované na pozici vedoucího sekretáře , právnická osoba, pro Čechy s tím, že podrobný popis práce je uveden v příloze č. 1, která je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Dle čl. IV bodu 6 smlouvy soud zjistil, že zaměstnanec byl seznámen s vnitřními předpisy.8. Z přílohy č. 1 k pracovní smlouvě uzavřené dne 16.12.2014 soud zjistil, že pracovní náplň pana , Jméno žalobce, spočívala, mimo jiné, v delegování rozhodčích a delegátů na utkání, sestavování nominační listiny, zajišťování činnosti komise rozhodčích a disciplinární komise.9. Z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ze dne 26.9.2022 soud zjistil, že žalovaná je zapsaným spolkem. Za žalovanou mohou jednat vedle předsedy a místopředsedů výkonného výboru rovněž další pověření zaměstnanci žalované, zejména generální sekretář.10. Z rozhodnutí etické komise žalované ze dne 9.2.2022, č.j. EK 45/2020-9 (doplnění odůvodnění), soud zjistil, že tímto rozhodnutím rozhodla etická komise žalované ve věci disciplinárního řízení s žalobcem tak, že shledala žalobce vinným ze spáchání disciplinárního přečinu uvedeného v § 49 odst. 1 DŘ ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) DŘ, a to tím, že dne 6.6.2019 v pozici vedoucího sekretáře Řídící komise pro Čechy předal úplatek ve výši nejméně 100 000 Kč od pana romana , jméno FO, panu , jméno FO, v souvislosti s ovlivněním utkání České fotbalové ligy , právnická osoba, – , právnická osoba, hraným dne , datum, v , adresa, . Dále pak shledala etická komise žalované žalobce vinným ze spáchání disciplinárního přečinu uvedeného v § 62 odst. b) DŘ a v § 64 odst. 1 písm. a) DŘ tím, že dne 26.6.2020 při osobní schůzce ovlivnil rozhodčího , jméno FO, ,