7 C 264/2021-54 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost přijmout vhodné a přiměřené opatření k odvrácení újmy na životě, zdraví a majetku, způsobené smrkem rostoucím na pozemkové parcele [číslo] při hranici s parcelou [číslo] vše v obci [obec] v [katastrální uzemí] (dále jen„ smrk“), a to jeho odstraněním; eventuálně povinnost zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobce ke stavbě [adresa] (dále též jen„ žalobcův dům“), parcele [číslo] parcele [číslo] imisí stíněním, kterou smrk způsobuje, a imisí klování a hloubení děr do fasády žalobcova domu, kterou způsobují ptáci hnízdící a sedící na smrku. Žalobu odůvodnil s tím, že je vlastníkem pozemků a na nich stojícího domu, jež sousedí s pozemky a na nich stojící budovy žalovaného. Na pozemku žalovaného parc. [číslo] se v blízkosti společné hranice pozemků nachází předmětný smrk. [obec] dosahuje výše cca 10 m, největší průměr koruny má ve výšce cca 2,6 m, kde činí cca 6,5 m. Do výšky 2,6 m jsou větve smrku směřující na pozemek žalobce ořezány, ostatní větve na jeho pozemek přesahují. [příjmení] smrku je od hranice pozemků vzdálen méně než 1 m, od domu žalobce cca 5 m. Tvrdil, že je existencí smrku takto umístěného podstatným způsobem omezován ve výkonu svého vlastnického práva, neboť strom vrhá stín na žalobcův dům v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje užívání domu a přilehlého pozemku a zkracuje dobu oslunění domu. Stín smrku snižuje přístup světla do místnosti v žalobcově domě, která slouží i jako jídelna a do pokojů v podkroví. [obec] tak brání v jarních a podzimních měsících přímému slunečnímu svitu a v zimních měsících přístupu světla. Poukázal,, že se s dalším růstem smrku bude míra stínění zvyšovat. Dále umístění smrku v blízkosti žalobcova domu způsobuje škody na jeho fasádě, neboť v ní na smrku hnízdící a sedící ptáci klováním hloubí díry. Uvedl, že v úzkých zástavbách rodinných domů, jakou je i dotčená zástavba, ani v dané části obce, není obvyklé, aby se strom takových rozměrů vyskytoval. Další nebezpečí spatřuje v možnosti vyvrácení stromu v důsledku nepříznivého počasí/ silný vítr/. 2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby a uvedl, že smrk na jeho pozemku stojí již více než 40 let, zcela zapadá do místních poměrů, neboť se pozemky účastníků nacházejí asi 100 m od lesní [příjmení] [příjmení], kde se nachází nespočet takto vzrostlých jehličnanů, a též v bezprostředním okolí pozemků se nacházejí obdobně vzrostlé stromy. Odmítl, že by smrk vybočoval z místních poměrů či nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval žalobce. Dále nesouhlasil s tím, že by smrk vrhal neúměrný stín na žalobcův dům. Upozornil, že ač je smrk na pozemku již dlouhodobě, namítá žalobce zastínění až nyní. Navíc je smrk situován na západní straně žalobcova domu, a nemůže tak ovlivňovat průnik slunečních paprsků do stavby žalobce. Odmítl také tvrzení, že ptáci hnízdící na smrku klovají do fasády žalobcova domu, když v bezprostředním okolí žalobcova domu je několik obdobných stromů a jiné zeleně, jejíž jsou ptáci přirozenou součástí. Ptáci, kteří poškozují fasádu žalobcova domu, mohou pocházet z jakékoli zeleně. Závěrem zdůraznil, že smrk je zdravý, přínosný pro celý ekosystém a předpokládá se jeho dlouhodobá existence. Nadto není ani možné razantně měnit jeho korunu, neboť jakýkoli zásah do něj by narušil jeho zdraví a vitalitu. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce je vlastníkem sousedícího pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí). Mezi stranami je nesporné, že na pozemku žalovaného parc. [číslo] se nachází smrk, a to v těsné blízkosti hranice pozemku s pozemkem žalobce [číslo] což je zjistitelné také z žalobcem doložené fotodokumentace, také zjištěno při místním šetření. [obec] byl v září 2021 vysoký 9 metrů, koruna začínala ve 2 metrech a do šířky měřila 4 metry, smrk byl v dobrém zdravotním stavu, jeho vitalita byla výborná, představoval dlouhodobou perspektivu a byl označen nadprůměrně hodnotného jedince. Do smrku není možné činit zásahy, neboť by se mohlo jednat o poškození dřeviny (vše zjištěno z dendrologického posudku ze dne [datum]). Žalobce zaslal žalovanému výzvu odstranění smrku (zjištěno z výzvy k odstranění stromu ze dne [datum] a příslušného poštovního podacího archu), žalovaný smrk neodstranil. 5. Žalobce v rámci účastnického výslechu uvedl tyto pro posouzení věci relevantní skutečnosti. Do domu se nastěhoval s manželkou v roce 2002, smrk zde již byl. Dříve byl smrk sestřiháván, současný stav je takový, že smrk brání dostatečnému osvětlení v kuchyni žalobcova domu, když zabírá asi 75 % výhledu z okna z kuchyně, do budoucna bude stínit čím dál více také oknům v obytném podkroví. [obec] žalobci vadí již řadu let, před žalobcem v domě bydlela jeho matka, které strom vadil, nechtěla však způsobovat konflikty v sousedských vztazích, žalobce sám začal věc řešit až od roku 2021, kdy je v důchodu. V domě nyní bydlí jen on a jeho manželka. Zastínění smrkem je problémem především v zimních měsících, počátkem jara a koncem podzimu, kdy smrk brání slunci. Kvůli smrku nesvítí slunce do kuchyně denně asi 2,5 až 3 hodiny v letních měsících. Připustil, že strom je zdravý, ale obává se, že by mohl být poškozen následkem počasí a tím poškodit též jeho dům. K dírám na fasádě domu uvedl, že se na ní vyskytují už několik let,avšak není možné konkretizovat, který pták je vytvořil. 6. Při místním šetření konaném dne [datum] soud zjistil, že smrk stojí na pozemku žalovaného, těsně u plotu dělícího od sebe pozemky účastníků. Žádná další vizuální bariéra není mezi nemovitostmi účastníků přítomna. [obec] je umístěn na severozápadní straně žalobcova domu. Jedná se na pohled o zdravý strom bez suchých či olámaných větví. V okolí pozemků účastníků je takto vzrostlých stromů vícero, smrk není v okolí neobvyklý svou výškou ani košatostí. Na fasádě žalobcova domu se vyskytuje poměrně dost děr. Za dobu místního šetření nebylo zjištěno, že by ze smrku vylétali ptáci do těchto děr, případně jinam na fasádu žalobcova domu. 7. Další důkazy navrhované žalobcem (předběžné stanovisko orgánu životního prostředí a závazné stanovisko téhož orgánu, časosběrné video) soud neprovedl, neboť z těchto důkazů není možné zjistit nic, co by nevyplývalo z ostatních provedených důkazů a bylo relevantní pro posouzení věci. 8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 9. Na pozemku žalovaného je v blízkosti žalobcova domu, a to na jeho severozápadní straně, vysazen asi 40letý smrk, vzrostlý do výše 9 až 10 metrů. Smrk je zdravý, bez poškození. V okolí pozemků účastníků se běžně vyskytují podobně vzrostlé stromy. Smrk v zimních měsících a počátkem jara a koncem podzimu stíní okno vedoucí z kuchyně žalobce. Ve fasádě žalobcova domu se nachází díry, zjevně vytvořené činností ptáků. 10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 11. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. 12. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. 13. Soud se nejprve zabýval namítaným zasahováním do vlastnictví žalobce imisemi zastínění a bránění ve výhledu z žalobcova domu. V řízení není pochyb o skutečnosti, že smrk u hranice pozemků účastníků skutečně stojí a že v určité míře a v určitém čase zastiňuje pozemek žalobce, jakož i okno jeho domu v kuchyni a v podkrovní místnosti nad kuchyní. Není sporné ani to, že výhled z kuchyně žalobcova domu je z velké části smrkem zakryt. Soud se proto zabýval otázkou přiměřenosti míry, v jaké se tyto imise vyskytují. Je nesporné, že smrk zastiňuje v žalobcově domě pouze okna do kuchyně a v podkroví nad kuchyní, kde se zastínění bude s růstem smrku zvyšovat. Sám žalobce uváděl, že k zastínění v důsledku existence smrku dochází pouze po určitou denní dobu a pouze v určitých měsících v roce. V letních měsících brání smrk průniku přímého slunečního světla do kuchyně, což trvá maximálně t