9 C 179/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok každého ze žalobců na zaplacení částky 400 EUR spolu s příslušenstvím, kterého se domáhali po žalované s odůvodněním, že dne [datum] se účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [příjmení] [příjmení] v Egyptě operovaného žalovanou. Odlet z [obec] byl plánován na 12:40 hodin, skutečný odlet však byl uskutečněn v 16:19 hodin a žalobci tak dorazili do cílové destinace s více než 3 hodinovým zpožděním. 2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jak plyne z jí předloženého journey logu, let žalobců měl zpoždění pouze 2 hodiny 59 minut, když plánovaný čas příletu tohoto letu byl v 15:05 UTC, k přistání došlo v čase 18:01 UTC a otevření prvních dveří v 18:04 UTC. Rovněž argumentovala tím, že žalobci prokazují zpoždění letu výpisy ze serverů sledujících zpoždění letu, a potvrzením letiště v [obec] o zpoždění při odletu o více jak tři hodiny, ani jedno z toho však zpoždění prokázat nemůže. Pokud jde o zpoždění při odletu, toto díky např. jet streamům nemusí znamenat totožné zpoždění i při příletu. V případě stránek sledujících zpoždění letů není zřejmé, z čeho čerpají informace, oproti tomu tzv. journey log považuje žalovaná za věrohodný dokument prokazující skutečné zpoždění letu. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, proti němuž není odvolání přípustné, písemné zdůvodnění tohoto rozsudku je proto vyhotoveno v rozsahu dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobci se dne [datum] účastnili letu provozovaného žalovanou pod č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [příjmení] [příjmení] s předpokládaným časem odletu v 12:40 hodin a předpokládaným časem přistání v 17:05 hodin (15:05 UTC). Soud má dále za prokázané, že letecká vzdálenost mezi místem odletu a místem příletu činí 3 039 km. O tomto ostatně nebylo mezi účastníky sporu. Soud má dále za prokázané, že skutečný čas příletu byl o více než 3 hodiny zpožděn a že žalobci žalovanou vyzvali předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě žalované částky, a to ve lhůtě 7 dnů. 5. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne [datum], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“), odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů (písm. a)), 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů (písm. b)) a 600 EUR u všech letů nespadajících pod písm. a) nebo b) (písm. c)). 6. Dle judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 a C -432/07) mají cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 7. Podle rozsudku ESD ve věci C 452/13, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Salzburg (Rakousko), v řízení [anonymizována dvě slova] proti [příjmení] [příjmení], musí být články 2, 5 a 7 Nařízení vykládány v tom smyslu, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. 8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2226/21, pokud za jediný klíčový a věrohodný podklad k prokázání délky zpoždění letu v cílovém místě určení měl být pro zkoumaný případ považován toliko záznam o provedení letu, vypracovaný provozujícím leteckým dopravcem, který má možnost s údaji zapisovanými do takového záznamu volně disponovat dle svých zájmů, je takový postup odporující smyslu a účelu nařízení, spočívající v ochraně cestujících jako slabší smluvní strany. Cestující by v takovém případě neměli ve sporu s provozujícím leteckým dopravcem fakticky žádnou možnost prokázat délku zpoždění letu, neboť i pokud by svá tvrzení ohledně délky zpoždění letu prokazovali jakýmikoliv jinými důkazními prostředky, například právě výpisy o letech z různých zdrojů, informacemi z letišť či od řízení letového provozu, svědeckými výpověďmi atp., byla by pro zjištění délky zpoždění letu v cílovém místě rozhodující toliko informace obsažená v záznamu o provedení letu vyhotoveného provozujícím leteckým dopravcem, a to bez ohledu na její správnost. Na tomto závěru nic nemění, že uvedený dokument a údaje v něm zaznamenané podléhají kontrole příslušných orgánů v letecké dopravě včetně [anonymizována čtyři slova], a to na rozdíl od stěžovatelem doložených údajů, vycházejících z různých "internetových webů", které takové revizi podrobeny nejsou. Ústavní soud totiž souhlasí rovněž s názorem stěžovatele, že provozující letecký dopravce má v případě neshody s cestujícími o délce zpoždění letu v cílovém místě určení zájem na prokázání, že let nebyl na svém příletu opožděn o víc než tři hodiny, a při vyhotovení záznamu o provedení letu může údaje zapisované do tohoto záznamu případně upravovat dle svých potřeb. 9. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1768/22, nejsou relevantní ani tvrzení soudů, že v listinách předložených žalobci není zaznamenán okamžik prvního otevření dveří, ale pouze čas příletu letadla, který není důležitý pro posouzení nároků podle Nařízení, když čas příletu logicky předchází času otevření dveří. Pokud tedy již čas příletu naplňuje předpoklady pro vznik nároku na paušální náhradu škody, je zřejmé, že tomu tak bude i v případě prvního otevření dveří. 10. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že zpoždění letu při příletu do cílové destinace bylo více jak 3 hodiny, náleží v souladu s čl. 7 písm. b) Nařízení každému z žalobců náhrada ve výši 400 EUR. Soud rovněž uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům vedle samotné jistiny dluhu rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. 11. K argumentaci žalované ohledně dostatečného neprokázání relevantního zpoždění letu pouhými webovými stránkami sledujícími zpoždění letů soud uvádí, že ačkoliv sjetiny ze stránek předložených žalobci neobsahují vyjma Informačního listu s nezávislými letovými údaji i čas otevření dveří, žalobci předložili údaje z celkem tří webových stránek, které shodně uvádějí čas příletu se zpožděním delším než 3 hodiny oproti plánovanému příletu. Při jednání konaném dne [datum] dále žalobci k důkazu předložili sjetinu stránky [anonymizována čtyři slova], ze které plyne, že k předmětnému letu tento úřad eviduje stížnost celkem 23 cestujících, že jedna z cestujících vyhotovila fotografii, která prokazuje či by mohla prokazovat zpoždění předmětného letu delší než 3 hodiny, a v souvislosti s tím bylo proti žalované zahájeno přestupkové řízení, neboť chování žalované [příjmení] [anonymizována tři slova] kvalifikoval jako naplnění skutkové podstaty přestupku nesplnění informační povinnosti, nezajištění přesměrování letu nebo neproplacení výdajů s tím spojených, nezajištění péče nebo neuhrazení škody vzniklé v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu dle § 93c odst. 3 písm. a) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Naproti tomu žalovaná zpoždění kratší tří hodin prokazovala výpisem tzv. journey logu. S ohledem na výše citovanou judikaturu Ústavního soudu a žalobci předložené důkazy měl soud po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti za dostatečně prokázané, že zpoždění předmětného letu na příletu bylo delší než 3 hodiny. 12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobci měli ve věci plný úspěch. Soud proto každému ze žalobců, kteří nemají postavení nerozlučných procesních společníků, a každý z nich v řízení uplatňoval vlastní samostatný nárok ve výši 400 EUR, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Náklady řízení každého ze žalobců tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna za jejich zastupování společným advokátem, a to za tři úkony právní služby á 200 Kč, snížené o 20% dle § 14b ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 3 x 160 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), a za další dva úkony právní služby á 1 500 Kč, snížená o 20 % dle § 7 bod 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g), a 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. ve výši 1 200 Kč (vyjádření ze dne [datum] a účast na