14 C 142/2024-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 5. 4. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala po žalovaném zaplacení částky 83 293,10 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. V žalobě tvrdila, že účastníci dne 7. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný spolu se sjednanými úroky ve výši zavázal žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách á 3 893 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 10. 2023. Dlužnou splátku žalovaný neuhradil ani na základě několika písemných upomínek, obsahujících i výzvu k úhradě dohodnutého poplatku za zaslání každé z upomínek á 300 Kč, resp. 500 Kč. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními zesplatnila poskytnutý úvěr dopisem ze dne 21. 3. 2024, v němž současně žalovaného vyzvala k neprodlené úhradě zesplatněného dluhu. Žalovaný však dosud dluh nezaplatil, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného a smluvního úroku z prodlení, specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud nařídil jednání na 26.8.2024, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez řádné omluvy nedostavil. Proto soud věc projednal bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin (Podací lístek 15. 11. 2024 a 23. 1. 2024, Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 7.11.2022 včetně přílohy č. , hodnota, posouzení úvěru schopnosti spotřebitele, Listina označená jako žádost o doplňkové služby podpora, Upomínka č. 1 ze dne 20.10.2023, Upomínka č. 2 ze dne 5.11.2023, Bezhotovostní platba ze dne 9.11.2022, Detail pohybu okamžitá příchozí platba 7.11.2022, Předžalobní výzva 21.3.2024, Podací lístek 20.10.2023, Předsmluvní informace ze dne 7.11.2022) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: účastníci dne 7. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný spolu se sjednanými úroky ve výši zavázal žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách á 3 893 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 10. 2023. Dlužnou splátku žalovaný neuhradil ani na základě několika písemných upomínek, obsahujících i výzvu k úhradě dohodnutého poplatku za zaslání každé z upomínek á 300 Kč, resp. 500 Kč. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními zesplatnila poskytnutý úvěr dopisem ze dne 21. 3. 2024, v němž současně žalovaného vyzvala k neprodlené úhradě zesplatněného dluhu. Zesplatněný dluh sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 83 293,10 Kč, nesplacených smluvních úroků ve výši 9 012,09 Kč a nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tento úvěr spolu se sjednanými úroky v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně své závazky z úvěrové smlouvy splnila, žalovaný však nikoliv, v důsledku čehož žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními písemně zesplatnila poskytnutý úvěr a současně ho vyzvala k úhradě zesplatněného dluhu, avšak bezvýsledně. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému v souladu s ust. § 2395 a násl. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, zaplatit žalobkyni zesplatněný úvěr spolu se smluvním úrokem, náklady spojenými s vymáháním pohledávky a zákonným úrokem z prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 910,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 632 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 293,10 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,80 Kč.