10 C 254/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23.5.2024 domáhal zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnil tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, byla dne 11.12.2008 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla zapůjčena žalovanémý částka 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč a žalovaný měl celkovou částku ve výši 33 920 Kč zaplatit v 53 týdenních splátkách s poslední splátkou 17.12. 2009. Žalovaný uhradil pouze 8 060Kč, které byly započteny na souhrnný poplatek a žalovaný tak dluží na jistině dluhu 20 000 Kč, na souhrnném poplatku 5 860 Kč. Dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky a následně 24. 8. 2018 byla postoupena pohledávka na žalobce, který vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že byla uzavřena dne 11.12. 2008 a to mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč a žalovaný byl povinen celkovou částku vrátit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč s poslední splátkou 17.12.2009.3. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 19. 6. 2015 a tato postoupila pohledávku na žalobce 24. 8. 2018, Anonymizováno4. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 25 860 Kč, a to za dlužnou jistinu dluhu ve výši 20 000 Kč a za dlužné souhrnné poplatky ve výši 5 860 Kč.5. Shora uvedené listinné důkazy soud posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, tedy celkově 33 920 Kč, které byla povinna uhradit do 15. 5. 2009, avšak zaplatila pouze 9 760 Kč, které věřitel započetl na souhrnný poplatek, zbývající částku neuhradila, ač o to byla upomenuta a původní věřitel postoupil pohledávku následně až na žalobce, který vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.7. Podle § 657 občanského zákoníku před novelou, smlouvou o půjčce přenechává věřit dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku před novelou, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora uvedených právních norem a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným ve smyslu § 657 občanského zákoníku před novelou smlouvu o půjčce a přenechal mu finanční prostředky, které byl žalovaný povinen včetně souhrnných poplatků žalobci vrátit ve sjednané době, avšak tuto povinnost nesplnil, proto se dostal do prodlení a je povinen hradit i dohodnuté úroky.10. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále 3 úkony právní pomoci podle § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb. po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, vše v celkové částce 2 252 Kč.