27 C 241/2023-54 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se domáhali žalobou proti žalovanému zaplacení každý částky , částka, a dále společně částky , částka, s odůvodněním, že se stali držiteli rezervace na let č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , operovaný žalovaným, jenž se měl uskutečnit dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin. Žalobci tvrdili, že jim v uvedený den a čas byl žalovaným odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, ačkoli všechny požadavky žalovaného včetně čekací doby před letem. , právnická osoba, s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále jen „Nařízení“) a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora každému z žalobců tak vznikl nárok na zaplacení částky , částka, a dále zbývající část ve výši , částka, je složena z částky , částka, , vynaložených žalobci za ubytování v hotelu a dále z částky , částka, za využití taxislužby. Dále žalobci uvedli, že před odletem dne , datum, provedli check-in na stránkách žalovaného a v den odletu dne , datum, na webových stránkách žalovaného nalezli sdělení, že je možné, že kvůli personálním problémům na letišti se mohou objevit komplikace a doba čekání na kontrolu se tak může prodloužit až na , Anonymizováno, minut. Z uvedeného důvodu žalobci dorazili na letiště před , Anonymizováno, hodinou, tj. více než dvě hodiny před plánovaným odletem. Žalobci uvedli, že situace na letišti byla v době příjezdu žalobců hrubě nezvládnutá, neboť v důsledku značeného množství lidí se žalobcům nepodařilo dostat ani do vnitřního prostoru letiště, když fronta lidí sahala až několik desítek metrů před budovou letiště, kde následně byly postaveny i stany, pod kterými mohli lidé čekat na provedení kontroly. Celková doba čekání žalobců činila 2,5 hodiny. Po poučení ze strany soudu žalobci doplnili žalobní tvrzení v tom smyslu, že ke vstupu na palubu letadla operujícího let č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , na tzv.„gate“ se žalobci nedostali vůbec, a to pro značné množství lidí v odletové hale. Žalobci tak dovozovali, že pojem odepření nástupu na palubu ve smyslu Nařízení musí být vykládáno tak, že nejde pouze o odepření nástupu na palubu letadla způsobeným překročením kapacity letu, nýbrž i z jiných důvodů, jaké jsou například provozní důvody letiště.2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nedošlo k odepření nástupu na palubu letadla a žalobci neprokazují, že tak splnily podmínky dané článkem 4 odst. 3 a článkem 7 odst. 1 Nařízení, neboť uvedené nařízení odepření nástupu na palubu letadla definuje tak, že jde o odmítnutí přepravy cestující leteckou dopravou, přestože se přihlásili na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 Nařízení. Žalovaný uvedl, že žalobci neprokazují a netvrdí, že se dostavili k odletu letadla před časem jeho odletu.3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:4. Soud má za prokázané, že žalobci na předmětný let obdrželi v elektronické podobě palubní vstupenky s tím, že čas na tzv. „boarding“ začíná v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin a „gate“ se uzavírá v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin (kopie elektronických palubních vstupenek).5. Z fotografie vložené žalobci má soud za prokázané, že v odletové hale se nacházelo větší množství lidí.6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci se do času odletu letadla nedostavili k „gatu“ tak, aby se mohli domáhat vstupu na palubu předmětného letadla.7. Soud po té posoudil shora zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.8. Evropský soudní dvůr v rozsudku namítaném žalobci sp. zn. C-238/22, rozhodl tak, že článek 4 odst. 3 Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že provozující letecký dopravce, který předem informoval cestujícího, že jej proti jeho vůli nenechá nastoupit na palubu letadla, na který má tento cestující potvrzenou rezervaci, musí uvedenému cestujícímu poskytnout náhradu škody, i když se cestující nepřihlásil k nástupu na palubu za podmínek stanovených v článku 3 odst. 2 tohoto Nařízení, a dále rozhodl tak, že článek 5 odst. 1 písm. c) bod i tohoto Nařízení musí být vykládán tak, že toto ustanovení, které zavádí výjimku z práva cestujících na náhradu škody v případě zrušení letu, neupravuje situaci, kdy byl cestující informován alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, že jejich provozující letecký dopravce odmítne přepravit proti jeho vůli tak, že tento cestující musí mít nárok na náhradu škody za odepření nástupu na palubu podle článku 4 tohoto Nařízení.9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že nebyla naplněna podmínka daná článkem 3 bodem 2 písm. a), podle kterého se nároky cestujících založené Nařízením, vztahují na ty z cestujících, kteří mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma zrušení dle článku 5, se přihlásí k přepravě, když nebylo mezi stranami sporné, že se žalobci nepřihlásili k letu, tzn. nedostavili k místu vstupu na palubu letadla, tj. k tzv. gatu. Jakkoliv uvedená skutečnost byla zjevně zapříčiněna velkým počtem ostatních cestujících a z toho plynoucích velkých časových prodlev při provádění bezpečnostních kontrol (tzv. „security“), nelze tuto skutečnost přičítat k vině leteckého dopravce, neboť provádění bezpečnostních kontrol není věcí leteckého dopravce, ale subjektu, který provozuje letiště. Tím, že se žalobci nedostavili k místu umožňující nástup na předmětný let, je pojmově vyloučeno „odepření“ nástupu na palubu letadla žalovaným.10. Judikatura Evropského soudního dvora uváděná žalobci, na jejich situaci nedopadá, neboť nebylo žalobci tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný předem informoval žalobce, že je nenechá nastoupit na palubu letadla, tak jak bylo zjištěno v případě posuzovaném Evropským soudním dvorem a z uvedeného důvodu by nebylo nutné trvat na podmínce přihlášení se k letu. Soud tak má za to, že ze skutku žalobci vymezeného a prokázaného, žalobcům nároky jimi uplatněné nevznikly, proto z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.11. Soud zamítnul návrhy na doplnění dokazování účastnickými výslechy žalobců, neboť by takové dokazování bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti, když by výsledky takového dokazování nemohlo na uvedených právních závěrech soudu, změnit ničeho.12. Dále soud nevyhověl návrhu na odročení jednání z důvodu poskytnutí lhůty na doplnění tvrzení v reakci na dané poučení soudem, neboť z ustanovení § 118a o. s. ř. neplyne povinnost soudu, automaticky po poučení daném dle tohoto ustanovení, poskytovat žalobci lhůtu k doplnění tvrzení, tak, aby bylo nutné jednání odročovat, za situace, kdy nebyly tvrzeny takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že čistě z objektivních důvodů, nebylo možné tvrzení o skutečnostech, které bylo nutné do žalobních tvrzení doplnit, uvést přímo v žalobě, ačkoliv je povinností každého z účastníků rozhodné skutečnosti tvrdit, dle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a v případě žalobce, je povinností takové skutečnosti uvést již v žalobě samé, dle § 79 odst. 1 o. s. ř.13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení plně úspěšný žalovaný byl zastoupen právním zástupcem. Náhrada nákladů řízení je tak tvořena odměnou advokáta ve výši , částka, za úkon právní služby a z náhrady nákladů ve výši , částka, za úkon právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalovaného učinil celkem , hodnota, úkony právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, účast na jednání). Dále je součástí DPH. Celková výše činí , částka, .