7 C 153/2024-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 8. 2024 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví toho rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že jako osoba, které přísluší právo hospodařit s majetkem České republiky, konkrétně budovou , adresa, , s žalovaným uzavřela dne 27. 9. 2022 nájemní smlouvu týkající se nebytových prostor v této budově o výměře 75 m2, a to na dobu do 31. 12. 2022. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíční nájemné 4 000 Kč do posledního kalendářního dne v měsíci. Po skončení ujednané doby nájmu žalovaný pronajatý prostor i nadále užíval, ničeho za to ale neplatil. Neuhrazené nájemné a náhrada za užívání předmětu nájmu po skončení nájmu za období do konce září 2023 již byly předmětem jiných soudních řízení, a žalobkyně se nyní domáhá nájemného, náhrady za spotřebovanou elektrickou energii a náhrady za užívání předmětu nájmu za období od 1. 10. 2023 do 4. 3. 2024, kdy došlo k exekučnímu vyklizení předmětu nájmu. Měsíční nájemné zvýšené o inflaci podle čl. III. odst. 7 nájemní smlouvy od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 činilo 4 604 Kč a od 1. 1. 2024 činilo 5 097 Kč měsíčně. Náhrada za užívání předmětu nájmu v období od 1. 10. 2023 do 4. 3. 2024 tedy činila celkem 24 664 Kč a náhrada za spotřebovanou elektrickou energii za období 16. 3. 2023 – 4. 3. 2024, která doposud nebyla žalovaným uhrazena, činila 27 879,28 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě výše uvedeného dluhu na adresu uvedenou ve smlouvě.2. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že ani žalobkyně, ani žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřili, nastala fikce jejich souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli dne 27. 9. 2022 smlouvu o nájmu nebytového prostoru na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, na jejímž základě byl žalovanému pronajat prostor o výměře 75 m2 v , adresa, Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit jednak měsíční nájemné ve výši 4 000 Kč a jednak veškeré platby za elektrické energie s tím, že odběrné místo bude i nadále napsáno na žalobkyni. Dále bylo ujednáno, že nájemné se bude každoročně zvyšovat o inflaci vždy k 1.1. podle míry inflace vyjádřené přírůstkem spotřebitelským cen vyhlášené Českým statickým úřadem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal nejpozději v den skončení nájmu byt vyklidit a řádně uklizený jej předat pronajímateli ve stavu, v jakém jej převzal. Strany si ve smlouvě výslovně ujednaly, že po uplynutí doby nájmu nedojde k jeho automatickému obnovení (Smlouva o nájmu prostoru nesloužícího k podnikání č. SML 00830-2022-6). Přestože nájemní smlouva byla uzavřena do 31. 12. 2022, žalovaný nebytový prostor užíval až do 4. 3. 2024, kdy došlo k exekučnímu vyklizení předmětu nájmu (protokol o průběhu vyklizení bytu – nemovitosti). Žalovaný přitom nehradil nájemné, ani náklady na spotřebovanou energii za dobu, po kterou předmět nájmu užíval, přestože mu žalobkyně v souladu se smlouvou řádně zaslala vyúčtování spotřebované energie (faktura č. 2300603438 a faktura č. 2400611256). Žalovaný však dlužné částky neuhradil, a to ani k zaslání předžalobní upomínky (předžalobní výzva ze dne 6. 5. 2024).4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu podle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), na základě které byl žalovanému přenechán nebytový prostor k dočasnému užívání (čl. I. odst. 3 nájemní smlouvy), a to pro období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že smluvní strany výslovně vyloučily použití ustanovení o automatické obnově nájmu dle § 2230 o.z., skončil nájemní vztah žalovaného k předmětu nájmu dnem 31. 12. 2022. Po skončení nájemního vztahu žalovaný byt žalobkyni nepředal řádně a včas, nýbrž až dne 4. 3. 2024, kdy došlo k exekučnímu vyklizení předmětu nájmu na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 6. 2023, č. j. 5 C 115/2023-32. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. za období, kdy žalovaný užíval předmět nájmu bez právního důvodu (od 1. 1. 2023 do 4. 3. 2024), který podle § 2295 o. z. odpovídá částce, jíž by žalovaný byl povinen platit, pokud by nájem trval dál. Žalobkyně v tomto řízení požadovala náhradu za užívání předmětu nájmu za období od 1. 10. 2023 do 4. 3. 2024, která po zohlednění inflační doložky dle čl. III odst. 7 nájemní smlouvy činí celkem 24 664 Kč. Žalovanému současně vznikl dluh na neuhrazených službách ve výši 27 879,28 Kč.6. S ohledem na to, že žalovaný výše uvedené závazky neplnil, a to ani k předžalobní výzvě, dostal se do prodlení podle § 1968 o.z. a je povinen zaplatit žalobkyni vedle žalované částky i úrok z prodlení podle § 1970 o.z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 228 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 628 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci – žaloba).9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.