10 C 79/2024-48 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou podanou soudu dne 6. 3. 2024 se žalobce domáhal, aby soud nahradil souhlas žalovaného s vydáním předmětu úschovy uložené do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 6, usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, SKPV, 2. odd. OOK, , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , adresa, -, Anonymizováno, , žalobci. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem osobního motorového vozidla tov. zn. , jméno FO, SPORT, registrační značka , SPZ, , černé barvy, VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), jako prodávající uzavřel dne 03.08.2022 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, (dále jen „autobazar“ nebo „kupující“), jakožto kupujícím, kupní smlouvu o prodeji vozidla. Kupní smlouva výslovně obsahovala výhradu vlastnického práva ve prospěch žalobce, že kupující autobazar nenabude vlastnické právo k vozidlu, dokud neuhradí žalobci kupní cenu. Vozidlo bylo kupujícímu autobazaru předáno a žalobcem byla kupujícímu autobazaru vystavena faktura k uhrazení kupní ceny, kupní cena nikdy nebyla kupujícím autobazarem žalobci v plné výši uhrazena. Kupující autobazar i přes neuhrazení celé kupní ceny žalobci prodal vozidlo žalovanému. S ohledem na podezření ze spáchání trestného činu ze strany kupujícího autobazaru podal žalobce trestní oznámení, následně bylo usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství hl. m. Prahy, SKPV, 2. odd. OOK, , adresa, ze dne , datum, , č.j. KRPA-9381-370/TČ-2023-000072, rozhodnuto o uložení vozidla a souvisejících věcí (osvědčení o registraci a klíčů) do úschovy nadepsaného soudu. Mezi žalobcem a žalovaným se nepodařilo dosáhnout shodného postoje, komu by mělo být vozidlo z úschovy vydáno, když žalovaný s vydáním vozidla/předmětu úschovy/ žalobci nesouhlasil (v řízení o vydání úschovy vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 Sd 24/2023 byl usnesením č.j. 26 Sd 24/2023-45 ze dne 29. 2. 2024, zamítnut návrh žalobce a žalovaného na vydání vozidla z úschovy nadepsaného soudu a účastníci byli soudem odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních) neboť tvrdí, že je oprávněným vlastníkem vozidla, které jako kupující nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s autobazarem jako prodávajícím dne 10. 8. 2022. Podle žalobce žalovaný vozidlo nemohl nabýt od autobazaru v dobré víře z následujících důvodů: autobazar používal při nákupu i prodeji vozidel shodný vzor kupní smlouvy, která vždy obsahovala tutéž formulaci výhrady vlastnického práva, že vlastnické právo k vozidlu přejde na kupujícího až po úplném zaplacení kupní ceny, kdy toto ujednání měl v kupní smlouvě s autobazarem jak žalobce, když prodával vozidlo autobazaru, tak následně žalovaný, když vozidlo od autobazaru kupoval, pročež byl žalovaný s tímto smluvním ujednáním ve smlouvě mezi žalobcem a autobazarem seznámen, vozidlo bylo žalobcem autobazaru prodáno právě s touto výhradou vlastnického práva, autobazar kupní cenu vozidla žalobci v plné výši neuhradil a vozidlo tedy nikdy nepřešlo do vlastnictví autobazaru, který tak primárně nikdy nebyl oprávněn prodávat vozidlo dalšímu nabyvateli, žalovaný se při koupi vozidla měl zajímat o to, jakým způsobem (a zda vůbec) autobazar nabyl vozidlo do svého vlastnictví, jediným dokladem, který mohl autobazar žalovanému předložit, byla kupní smlouva mezi žalobcem a autobazarem s výhradou vlastnického práva a při seznámení se s jejím obsahem tak žalovaný musel zjistit, že autobazar není bez dalšího vlastníkem vozidla, kterým se mohl stát až při zaplacení kupní ceny, což se nestalo, tedy i průměrně pozorný kupující, avšak v každém případě kupující, který se dovolává dobré víry, by se tak musel po autobazaru dožadovat dokladu o úhradě kupní ceny, aby si byl jist, že autobazar dle smlouvy vlastnické právo k vozidlu vůbec nabyl, protože však kupní cena nebyla žalobci autobazarem v plné výši uhrazena, žalovanému nemohl být doklad o zaplacení kupní ceny žalobci autobazarem předložen, navíc ani nemohlo legální cestou dojít k přepisu vozidla ze žalobce na autobazar, neboť žalobce nikdy k tomuto neudělil plnou moc a sám tak neučinil; sám žalovaný pak Policii ČR do úředního záznamu sdělil, že při koupi vozidla nic neřešil, ani plnou moc na přepis vozidla, dokonce ani neviděl kupní smlouvu mezi žalobcem a autobazarem, jen věřil, že je vše v pořádku, protože kupoval vozidlo od velkého autobazaru. Podle žalobce je tak nabytí vozidla žalovaným od žalobce v dobré víře naprosto vyloučeno, neboť žalovaný při převodu vlastnického práva k vozidlu (podpisu smlouvy a uhrazení kupní ceny) nevyžadoval předložení původního nabývacího titulu, předložení dokladu o uhrazení kupní ceny autobazarem a předložení osvědčení o registraci vozidla, ač měl tyto doklady vyžadovat.2. Shora uvedená tvrzení a argumentace žalobce (uvedeno v bodu 1. odůvodnění) jsou rovněž obrannými tvrzeními a argumentací žalobce v pozici žalovaného, kterými se bránil proti žalobě žalovaného v pozici žalobce na nahrazení souhlasu s vydáním stejného předmětu úschovy žalovanému, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn.20 C 9/2024, zahájeném dne 12. 3. 2024, které bylo skončeno usnesením ze dne 22. 4. 2024, č.j. 20 C 9/2024-5, které nabylo právní moci dne 29. 4. 2024, kterým byly obě věci spojeny s tím, že budou nadále vedeny ve zde vedeném dříve zahájeném řízení sp. zn. 10 C 79/2024.3. Žalobce k výzvě soudu učiněné na jednání soudu dne 5. 8. 2024 podáním došlým soudu dne 2. 9. 2024 (výzva soudu i podání již po spojení věcí viz body 2. a 5. odůvodnění) doplnil svá skutková tvrzení tak, že původním vlastníkem vozidla byla dceřiná společnost žalobce – německá společnost , jméno FO, GmbH – která vozidlo dne 23.3.2022 převedla na žalobce a vyfakturovala žalobci kupní cenu za převod, kterou jí žalobce zaplatil. Vzhledem k tomu, že od začátku bylo zamýšleno vozidlo v České republice dále prodat (vozidlo nebylo ze strany žalobce v České republice užíváno), žalobce nezajistil přidělení české registrační značky. Žalobce tak byl jednoznačně oprávněn k převodu vozidla na autobazar. K úhradě kupní ceny za převod vozidla z žalobce na autobazar byla vystavena faktura č. , IBAN, znějící na částku 1 697 500 Kč, autobazar uhradil pouze část kupní ceny ve výši 247 500 Kč, pročež s ohledem na sjednanou výhradu vlastnického práva vlastnictví vozidla z žalobce na autobazar nepřešlo. O tom, že kupní cena nebyla autobazarem žalobci zaplacena v plné výši svědčí mimo jiné rovněž to, že žalobce podal proti autobazaru žalobu o zaplacení zbytku kupní ceny, řízení však bylo z ekonomických důvodů ukončeno, dále to, že žalobce podal přihlášku pohledávky za autobazarem do insolvenčního řízení vedeného proti autobazaru, dále podané trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ze strany autobazaru (a tudíž účast žalobce jakožto poškozeného v trestním řízení), dále čestné prohlášení členky správní rady žalobce a potvrzení z banky o přijatých platbách na bankovní účet žalobce, kdy žalobce by žádné ze shora uvedených úkonů nečinil, pokud by byla kupní cena za prodej vozidla uhrazena. Autobazar a jeho zástupci navíc nikdy nenamítali, že kupní cenu řádně uhradili, naopak si jsou plně vědomi svých dluhů a v insolvenčním řízení nebyla pohledávka žalobce ze strany dlužníka (autobazaru) ani insolvenčního věřitele popřena.4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Žalovaný tvrdil, že dne 10. 8. 2022 byla uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným jako kupujícím a autobazarem jako prodávajícím o koupi předmětného vozidla, čímž k vozidlu nabyl žalovaný vlastnické právo, k uzavření kupní smlouvy došlo v autobazaru Premium Cars provozovaném , právnická osoba, Dne 12.8.2022 byl žalovaný zapsán do osvědčení o registraci vozidla jako vlastník (do tzv. velkého technického průkazu), dne 12. 8. 2022 rovněž došlo k zápisu žalovaného do Centrálního registru vozidel jako vlastníka vozidla a žalovaný tak byl považován státními orgány jako vlastník a byl tak v dobré víře, že je vlastníkem vozidla, kdy je v Centrálním registru vozidel je zapsán jako vlastník dosud. Žalovaný má zato, že je řádným vlastníkem vozidla, neboť vozidlo nabyl na základě řádného titulu, tedy kupní smlouvy, a splnil veškeré své povinnosti, které mu ukládá zákon podle § 2079 odst. 1 o. z., neboť vozidlo od autobazaru, převzal a zaplatil za něj sjednanou kupní cenu 1 750 000 Kč, a autobazar jako prodávající vozidlo odevzdal a umožnil žalovanému nabýt k němu vlastnické právo. Podle žalovaného pokud žalobce uzavřel jako prodávající s autobazarem jako s kupujícím kupní smlouvu na vozidlo s výhradou vlastnického práva, žalovanému nebyly známy žádné informace, které by vzbuzovaly pochybnosti o možné existenci vad zatěžujících vozidlo, nikdo o žádných závadách na vozidle nemluvil, nebyly nikde registrovány, nebyly nikde zveřejněny, nebylo možné se s nimi seznámit jako třetí osoba, a tak zde není ex lege uplatněn jakýkoliv princip publicity, kdy žalovaný ve smyslu § 1107 o. z. mohl p