14 C 86/2024-47 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 30. 4. 2024, ve znění změny připuštěné usnesením soudu ze dne 23. 6. 2025 a částečného zpětvzetí žaloby, ke kterému soud usnesením ze dne 23. 6. 2025 řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 v obci , adresa, jak je vymezeno v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku ze dne , datum, č. 202/2025 resp. ze dne , datum, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným zeměměřickým inženýrem.2. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, a k. ú. , adresa, , který se nachází u břehu , právnická osoba, a svou východní hranicí přiléhá k pozemkům zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, , jejichž vlastníkem je žalovaný. Pozemek zakoupila žalobkyně společně se svým manželem v druhé polovině osmdesátých let. Dne , datum, manžel žalobkyně zemřel a vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, je v současné době pouze žalobkyně. Již v době, kdy žalobkyně a její manžel pozemek nabyli, byla východní strana pozemku parc. č. , hodnota, oplocena. Oplocení je vedeno v rovné linii, která představuje prodloužení hranice mezi pozemky parc. č. , hodnota, a pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, (vlastníkem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) až k , právnická osoba, . V tomto rozsahu také žalobkyně a její manžel od počátku vlastnictví pozemek užívali, manžel žalobkyně pak v linii plotu umístil příjezdová vrata a za plotem postavil garáž (stavbu bez č.p./č.e. nezapsanou v katastru nemovitostí), neboť z této strany je příjezdová cesta na pozemek parc. č. , hodnota, . Žalovaný ani jeho právní předchůdci tuto držbu v minulosti nijak nerušili a nezpochybňovali, teprve v nedávné době žalobkyně zjistila, že linie oplocení se dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí nachází již na pozemcích žalovaného a k jejímu pozemku jsou takzvaně připloceny cípy pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, na nichž se také nachází stavba garáže. Doba trvání daného stavu a skutečnost, že v průběhu uvedené doby nedošlo ke změně linie oplocení, je zjevná i ze skutečnosti, že oplocením ze strany žalovaného prorůstají vzrostlé stromy, což by nebylo možné, pokud by zde oplocení nebylo řádově desítky let. Uvedená doba držby je dle názoru žalobkyně zcela dostačující pro splnění podmínek mimořádného vydržení dle ust. § 1095 občanského zákoníku, avšak i nad rámec pouhé dlouhodobé držby bez nepoctivého úmyslu v trvání 20 let, tedy podmínek mimořádného vydržení, byla žalobkyně s přihlédnutím ke všem okolnostem v dobré víře. První skutečností potvrzující dobrou víru žalobkyně i jejího manžela je samotná existence oplocení, tedy prvku, který se obvykle vyskytuje na hranicích pozemků. Zohlednit je třeba i dobu nabytí, která se vyznačovala kombinací nepořádné a skutečnému stavu mnohdy neodpovídající evidence vlastnických práv, nepřesných mapových podkladů, obtížnosti jejich opatření pro každého, kdo se s nimi chtěl seznámit atd. Odstranění nejhorších nedostatků a zpřístupnění mapových podkladů způsobem, který se dnes považuje za samozřejmý, trvalo mnoho let. Žalobkyni ani jejímu manželovi nelze vytýkat, že za dané situace, kdy neměli důvod k pochybnostem, aktivně neusilovali o zjištění a prověření skutečného stavu. Připlocená plocha činí odhadem cca 150 m2, o mnoho tak nepřesahuje 10 % výměry pozemku a nijak tedy nevybočuje z mezí tolerance dle ustálené judikatury (dle okolností až 50 %), navíc za situace, kdy je odhad plochy v daných podmínkách z důvodu tvaru pozemku a kvůli porostu velmi složitý. Žalobkyně ani její manžel tak neměli žádný důvod k pochybnostem, že jim část plochy, kterou užívali jako vlastní, nepatří. Dle názoru žalobkyně tak v průběhu doby nepochybně došlo k vydržení. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. dovozovala žalobkyně ze skutečnosti, že jinak nelze dosáhnout souladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečností, že k daným částem pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, vzniklo žalobkyni vlastnické právo v důsledku vydržení. Dalším důvodem naléhavého právního zájmu je skutečnost, že daná část užívané plochy není pouhou částí výměry, ale je klíčová pro zajištění příjezdu a parkování vozidel. Proto podle žalobkyně žádná ze žalob na plnění v daném případě nepřipadá v úvahu. Žalobkyně, vědoma si skutečnosti, že ve vztahu k částem pozemků lze vydat vykonatelný rozsudek jen na základě oddělovacího geometrického plánu, kterým zřejmě z těchto částí vznikne nový pozemek, navrhla, aby po prověření užívané plochy určil zpracovatele plánu soud.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Podle žalovaného je podstatou žaloby tvrzení žalobkyně, že faktický stav vlastnictví k dotčené části pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, když žalobkyně má zato, že došlo k mimořádnému vydržení na její straně a skutečný stav má být takový jakého se domáhá v žalobě. Žalovaný s tímto tvrzením nesouhlasil, není podle něj pravda, že by v katastru nemovitostí zapsaný stav vlastnického práva žalovaného neodpovídal skutečnému stavu. Žalovaný tvrdil, že se stal vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zahrada a pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Původním vlastníkem předmětných pozemků byla paní , jméno FO, , dat. nar. , datum, . Žalovaný tak nabyl předmětné pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, originárním způsobem. Podle žalovaného u originárního – původního způsobu vlastnictví vzniká vlastnické právo nezávisle na vlastnickém právu předchozího majitele, pokud nějaké bylo. Žalovaný jako vydražitel je z pohledu vlastnictví prvonabyvatelem. Podle žalovaného je pro nabytí vlastnického práva v exekuční dražbě rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že žalovaný jako vydražitel zaplatil nejvyšší podání, přičemž žádné jiné skutečnosti – předchozí vady řízení, skutečnost, že povinný nebyl vlastníkem dražené věci a její vlastník o probíhající exekuci nevěděl apod. Žalovaný dále tvrdil, že je mu od doby nabytí vlastnictví k předmětným pozemkům bráněno původním vlastníkem paní , jméno FO, v plném výkonu vlastnického práva, když paní , jméno FO, využívá všechny možné (i nemožné) opravné prostředky dle právního řádu ČR. Žalovanému, ač je vlastníkem, tak dosud bylo aktivně bráněno v plném užívání nemovitostí. Žalovanému je dosud nepřetržitě paní , jméno FO, bráněno ve vstupu na předmětné pozemky a tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalovanému. Žalovaný v postupu žalobkyně spatřuje šikanózní jednání a jednání v rozporu s dobrými mravy, kdy tato podala předmětnou žalobu ve chvíli, kdy původní vlastník paní , jméno FO, prohrála všechny opravné prostředky u soudů, jak zvrátit nabytí vlastnictví předmětných pozemků žalovaným. Tento názor žalovaného podporuje i skutečnost, kdy žalobkyni a paní , jméno FO, zastupuje stejný právní zástupce , Jméno advokáta, . Žalobkyně podle žalovaného zneužívá aktuální právní situace ohledně pozemku parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kdy využívá ve svůj prospěch objektivní bránění výkonu vlastnických práv žalovanému třetí osobou a takovému jednání nepřísluší soudní ochrana. Žalovaný dále tvrdil, že po celou dobu od nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům tato vlastnická práv aktivně brání a uplatňuje k celé části pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , rovněž podal řádné daňové přiznání k dani z nemovitosti vztahující se k celé výměře pozemků a tuto daň po celou dobu řádně platí. Žalovaný rovněž tvrdil, že žalobkyně ani její právní předchůdce nenaplnili podmínku držby vlastnického práva části předmětného pozemku dle § 989 občanského zákoníku, jelikož se žalobkyně fakticky neujala držby, a proto nemohla žalobkyně naplnit podmínku dvaceti let držby.4. Soud po provedeném řízení a zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. vzal za prokázaný tento skutkový stav:5. Z výpisu z KN LV , adresa, , vyrozumění o provedení vkladu do KN ve věci sp.zn. , Anonymizováno, , kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalobkyní a jejím manželem , jméno FO, jako kupujícími dne , datum, ve formě notářského zápisu a registrované notářem dne , datum, a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 o vypořádání SJM při zániku manželství smrtí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 6. 4. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně je od 25. 6. 1986 vlastníkem (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. , h