19 C 100/2025-16 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 23. 4. 2025 domáhala vydání měřícího zařízení uvedeného ve výroku tohoto rozsudku a žalobu zdůvodnila tím, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu byla žalovaná strana odběratelem zemního plynu na adrese , adresa, . Žalované straně bylo na adrese odběrného místa osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, a distribuce plynu byla ukončena ke dni 19. 7. 2024. S ohledem na skutečnost, že byl ukončen smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem byla žalovaná strana vyzvána ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně, avšak na tuto výzvu nereagovala.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím věci bez projednání vyslovila již ve svém návrhu ze dne 23. 4. 2025. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se rovněž vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez projednání.4. Z žalobkyní předložených listin, a to ze Smlouvy o připojení k distribuční soustavě pro kategorii maloodběratel domácnost ze dne 7. 8. 2017 bylo soudem zjištěno, že odběrné místo , adresa, , v místě spotřeby , Anonymizováno, bylo osazeno plynoměrem odběrného místa typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, .5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 8. 9. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat do odběrného místa na adrese , adresa, sdružené dodávky plnu a žalovaný se za tyto zavázal zaplatit stanovenou cenu.6. Z výpisu z OR žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. distribuce plynu.7. Ze seznamu k místu spotřeby bylo soudem zjištěno, že ke dni 9. 8. 2024 došlo k odhlášení dodávek žalovaného.8. Z internetového záznamu nahlížení do KN bylo soudem zjištěno, že ke dni 15. 8. 2024 byl žalovaný zapsán jako vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, .9. Z žádosti o zpřístupnění měřidla ze dne 14. 8. 2024 vč. dodejky bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění měřidla za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení smlouvy o dodávce plynu, a to dne 5. 9. 2024.10. Z žádosti o provedení práce ze dne 29. 7. 2024 a ze dne 5. 9. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně se marně pokoušela odebrat žalovanému plynoměr, když tento neumožnil přístup k plynoměru.11. Z upomínky před žalobou ze dne 16. 12. 2024 vč. podacího archu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění plynoměru výr. čísla , hodnota, na adrese , adresa, za účelem jeho demontáže a odebrání.12. Soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalovaný byl odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa , adresa, . Na adrese odběrného místa bylo osazeno měřící zařízení plynoměr , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, . Distribuce plynu byla ukončena. Po ukončení distribuce plynu žalovaný plynoměr žalobkyni ani přes písemné výzvy nevrátil.13. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný je ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, odběratelem zemního plynu a zákazníkem žalobkyně, jež je provozovatelem distribuční soustavy. Podle § 71 odst. 6 věty prvé tohoto zákona je žalovaný povinen umožnit žalobkyni přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu žalobkyně odebrání plynoměru neumožnil, byla mu tato povinnost uložena výrokem I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 776 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024“), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení), z částky 750 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva) dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024, a dále z odměny dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč, sestávající z částky 2 300 Kč za 1 úkon uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (žaloba) včetně 1 paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč (žaloba) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše navýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.