19 C 360/2024-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu dne 11. 11. 2024 se žalobkyně po žalované domáhala uhrazení ve výroku specifikované částky. Žalobu odůvodnila tak, že u žalované je vedeno exekuční řízení na žalobkyni pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém je oprávněnou , právnická osoba, ., IČO , IČO, . V rámci tohoto exekučního řízení byly žalovanou zabaveny i příspěvky na péči a mobilitu žalobkyni jakožto povinné ve výši 30 410,34 Kč z jejího účtu č. , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, (dále jen „bankovní účet“). Konkrétně se jedná o částku 13 940 Kč za listopad 2022, částku 4 493,99 Kč za prosinec 2022, částku 8 349 Kč za leden 2023 a částku 3 627,35 Kč za srpen 2023. Tyto částky tedy žalovaná zabavila neoprávněně, neboť příspěvky na péči a mobilitu nepodléhají výkonu rozhodnutí, a to i v případě, že se nenacházejí přímo na chráněném účtu. Výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky na bankovní účet, na který přicházejí pouze tyto příspěvky byly žalovanou porušeny právní předpisy, na které žalobkyně v žalobě odkazuje. Žalovaná prostředky žalobkyni nevrátila ani přes písemnou výzvu obsahující odkaz na v podstatě totožný případ u Exekutorského úřadu , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vedený pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém soudní exekutor nárok žalobkyně uznal a zabavenou částku jí vrátil. Stejně postupovala i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaná však ve své odpovědi ze dne 26. 6. 2024 tento požadavek odmítla.2. K žalobě se žalovaná vyjádřila podáním ze dne 4. 12. 2024 a podáním ze dne 24. 4. 2025 ve kterém zejména uvedla, že pokud je nárok svou podstatou nárokem na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, neboť žalobkyně tvrdí, že v důsledku nesprávného postupu přišla o peníze, o které přijít neměla, takový nárok měl být uplatněn v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. K nesprávnému úřednímu postupu ze strany žalované nedošlo, dále pak i kdyby tomu tak skutečně bylo, nemůže být žalovaná pasivně legitimována, jelikož s účinností od 1. 1. 2013 je odpovědnou osobou za nesprávný úřední postup exekutora při výkonu exekuční činnosti výlučně stát, který může následně vůči exekutorovi uplatnit regres. Nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části. Žalovaná se nemohla na úkor žalobkyně ani bezdůvodně obohatit, neboť účastník exekuce může exekutora na bezdůvodné obohacení žalovat jen tehdy, když dojde k zastavení exekuce a nepřiznání již vymožených nákladů exekuce exekutorovi. V daném případě nebyla exekuce vedená na žalovanou zastavena ani částečně, naopak žalobkyně nebyla se svými návrhy na zastavení exekuce úspěšná. Plnění nadto nenáleží primárně exekutorovi, nýbrž oprávněnému, pokud se tedy někdo na účet žalobkyně bezdůvodně obohatil, byl to oprávněný. K samotnému údajně nezákonnému zabavení žalovaných částek uvádí, že se jedná o věc již pravomocně rozhodnutou, navrhuje proto zastavení řízení, neboť již exekuční soud a následně odvolací soud shledal zabavení žalovaných částek po právu.3. K vyjádření žalované žalobkyně podáním ze dne 28. 4. 2025 uvedla důvody, pro které nesouhlasí s rozhodnutím exekučního soudu a žalované stran její žádosti o zastavení exekuce. Žalovaná se dopustila porušení zákonných povinností a žalobkyně proto na podané žalobě trvá.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že proti žalobkyni je u žalované vedeno exekuční řízení vedené pod sp. zn. , spisová značka, , v rámci kterého jí byly z bankovního účtu strženy žalobkyní v žalobě specifikované částky, a že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě těchto částek s odůvodněním, že se jednalo o příspěvek na mobilitu a na péči, přičemž tato trvala na oprávněnosti jejich stržení. Nesporným bylo rovněž to, že tento účet nebyl tzv. chráněným účtem. Spornou zůstala zejména otázka pasivní legitimace žalované za takto daného skutkového stavu.5. Soud provedl ve věci dokazování a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.6. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně za září 2022 až únor 2024 plyne, že na tento účet bylo žalobkyni připsána částka , částka, jakožto příchozí úhrada z účtu , č. účtu, s poznámkou „, jméno FO, “, dále odměna za účet , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 2 000 Kč a vyjma těchto částek žalobkyni na účet přišly pouze částky od , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 12 800 Kč měsíčně a 5 600 Kč za měsíc duben 2023 a ve výši 8 100 Kč v lednu 2024. Dále byly z účtu strženy mj. finanční prostředky v různé výši s poznámkou , spisová značka, , , spisová značka, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .7. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou žalované, že řízení by mělo být zastaveno z důvodu, že se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. V tomto ohledu žalovaná argumentovala tím, že Obvodní soud pro , adresa, rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Městského soud v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o návrhu žalobkyně jakožto povinné v exekuci vedené pod sp. zn. , spisová značka, na zastavení exekuce tak, že tento zamítl, neboť žalobkyně návrh odůvodnila nemajetností, nezaměstnaností a vážným zdravotním stavem. Exekuční soud a rovněž odvolací soud však dospěly k závěru, že návrh není důvodný, neboť byla zjištěna existence bankovního účtu a žalobkyně neprokázala, že by se na něm nacházely pouze prostředky z příspěvku na péči, naopak sama uvedla, že došlo na tento účet i k poskytnutí jiných finančních prostředků. Rovněž bylo na žalobkyni, aby si zřídila tzv. chráněný účet. Jak však plyne z výše uvedeného, oprávněnost stržení předmětných prostředků řešil exekuční soud toliko jako otázku předběžnou pro závěr, zda je namístě exekuci žalobkyně zastavit. Nadepsaný soud však s ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovaná porušila svou právní povinnost a z tohoto důvodu má žalobkyni zaplatit v žalobě požadovanou částku, posoudil nárok požadovaný žalobkyní jako žalobu na náhradu škody, o které však dosud pravomocně rozhodnuto nebylo. Závěr žalované o tom, že by řízení mělo být zastaveno, proto soud nesdílí.8. Podle § 32 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena (odst. 1). Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena (odst. 4).9. Podle § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Činnost notáře a soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, podle odstavce 1 se považuje za úřední postup (odst. 2).10. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1 2019, sp. zn. 30 Cdo 193/2017, pak mj. plyne, že ve své judikatuře přijal a odůvodnil závěr, že za škodu způsobenou soudním exekutorem při výkonu veřejné moci přenesené na něj zákonem odpovídá vedle státu též soudní exekutor sám za podmínek § 32 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, uvedená konstrukce však již není aktuální, protože zákonem č. 396/2012 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2013 i do exekučního řádu vloženo obdobné návětí, jakým je uvozen § 57 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), „nestanoví-li zvláštní zákon jinak“, čímž se úprava odpovědnosti soudního exekutora za škodu sjednotila s úpravou odpovědnosti notáře. To bylo i podle důvodové zprávy k zákonu č. 396/2012 Sb. smyslem této změny, která odstraní nejednoznačnost, která se projevovala v aplikaci uvedeného ustanovení, a bude postaveno najisto, že odpovědnost soudního exekutora nastupuje tehdy, pokud není dána odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb. Činnost soudního exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je tedy výkonem veřejné moci, za jehož nesprávnost nadále odpovídá stát, a nikoliv již souběžně s ním též sám soudní exekutor. Odpovědnost soudního exekutora za škodu podle § 32 exekučního řádu se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby (srovnej též Vojtek, P., B