20 C 111/2025-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 4. 2025 domáhá zaplacení , částka, s příslušenstvím představující provizi ze smlouvy o zprostředkování nájmu bytu ze dne 13. 12. 2024 (dále též jen „zprostředkovatelská smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně jakožto realitní zprostředkovatelka zavázala zprostředkovat žalované uzavření nájemní smlouvy k jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , způsob využití: byt, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, v části obce , adresa, , stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , LV č. , hodnota, , vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále též jen „byt“), a žalovaná jakožto zájemkyně se zavázala zaplatit žalobkyni za zprostředkování nájmu bytu provizi. Žalobkyně uvedla, že splnila své povinnosti, podle poptávky žalované zprostředkovala uzavření nájemní smlouvy k bytu a následně dne 13. 12. 2024 vystavila žalované fakturu č. , Anonymizováno, k zaplacení smluvené provize v částce 42 350 Kč včetně DPH se splatností dne 21. 12. 2024, kterou žalovaná osobně převzala a podepsala, nicméně na ni nic nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nesouhlasí s tvrzením o splnění zprostředkovatelské činnosti ve smyslu uzavření nájemní smlouvy k inzerované nemovitosti v odpovídajícím stavu a za dohodnutých podmínek. Žalovaná spatřuje podstatné porušení smlouvy v tom, že byt neodpovídal stavu prezentovanému žalobkyní při prohlídce, zejména v oblasti vybavení, když v bytě chyběly zatemňovací závěsy, přičemž závady snižovaly hodnotu zprostředkovaného předmětu nájmu. Podle jejích tvrzení žalobkyně nebyla ochotna závady řádně ověřit a řešit. Podle žalované žalobkyně navíc nebyla transparentní ohledně podmínek a termínů provize, čímž došlo ke klamnému právnímu jednání. Žalovaná rovněž sdělila, že jí žalobkyně ujistila, že byt je tichý, nicméně po podpisu nájemní smlouvy zjistila, že skutečnost je zcela odlišná, neboť se byt nachází přímo nad garážovými vraty, které způsobují hluk a vibrace od brzkých ranních hodin až do noci. Navíc podle žalované byla pod okny ložnice zřízena dílna na opravu oken, což vedlo k dlouhodobému nadměrnému hluku a šíření chemických výparů.3. Soud pro úplnost konstatuje, že dne 30. 10. 2025 jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, která byla k tomuto jednání řádně předvolána a která včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaná sice dne 29. 10. 2025 v 15:42 hod. požádala opětovně o odročení jednání, nicméně jí uvedený důvod (dlouhodobé zdravotní důvody) ničím nepodložila, přestože o povinnosti doložit zdravotní stav věděla již na základě minulé žádosti o odročení, což ostatně sama uvedla i v této nové žádosti. Pokud se žalovaná nemohla z jí blíže nespecifikovaných dlouhodobých zdravotních důvodů zúčastnit jednání ani prostřednictvím nabízené videokonference, nic jí nebránilo, aby požádala o odročení jednání dříve a aby svůj zdravotní stav podložila např. zdravotní zprávou. Soud tak shledává jednání žalované za zneužití práva ve smyslu § 2 o. s. ř., jež nepožívá právní ochrany.4. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, a to že žalobkyně a žalovaná podepsaly zprostředkovatelskou smlouvu a že žalovaná doposud v bytě bydlí.5. Sporná zůstala především skutková tvrzení, zda žalobkyně žalované zamlčela podstatné skutečnosti.6. Ze zprostředkovatelské smlouvy soud zjistil, že se účastnice dohodly, že žalobkyně jakožto realitní zprostředkovatelka zprostředkuje žalované uzavření nájemní smlouvy bytu a žalovaná jakožto zájemkyně zaplatí žalobkyni za zprostředkování nájmu bytu provizi ve výši 42 350 Kč včetně DPH.7. Z e-mailové komunikace ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že , jméno FO, , osoba komunikující s žalobkyní za žalovanou, žalobkyni sdělil, že se jí omlouvá, že došlo k nedopatření, že provizi co nejrychleji zaplatí a že žalobkyni doporučí kvůli profesionálním službám i blízkým přátelům.8. Z komunikace na telefonním čísle , tel. číslo, soud zjistil, že žalovaná žalobkyni sdělila, že , jméno FO, poslal platbu za provizi jinam a jakmile peníze dostane nazpět, fakturu okamžitě proplatí.9. Z protokolu o předání a převzetí nemovitosti ze dne 13. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaná převzala byt na základě nájemní smlouvy ze dne 13. 12. 2024 podepsané , jméno FO, a žalovanou, a to včetně zatemňovacích závěsů.10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedly účastnice řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z výše uvedených listinných důkazů. Soud pro nadbytečnost nevyhověl návrhu žalobkyně na provedení důkazu výslechem žalobkyně, neboť skutečnosti, které měl tento výslech prokázat, měl soud za prokázané již z výše uvedených důkazů.11. Na základě shodných tvrzení účastnic a po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaná podepsaly zprostředkovatelskou smlouvu, na základě které žalobkyně zprostředkovala nájem žalované, která doposud v bytě bydlí na základě nájemní smlouvy ze dne 13. 12. 2024 podepsané , jméno FO, a žalovanou. Žalovaná převzala byt včetně zatemňovacích závěsů. Účastnice se ve zprostředkovatelské smlouvě dohodly na tom, že žalovaná jakožto zájemkyně zaplatí žalobkyni za zprostředkování nájmu bytu provizi ve výši 42 350 Kč včetně DPH. Žalovaná spolu s , jméno FO, žalobkyni ujišťovali, že jí provizi zaplatí.12. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.13. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2).14. V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, podle něhož žalobkyně a žalovaná platně uzavřely zprostředkovatelskou smlouvu, na základě které má žalobkyně právo na zaplacení 42 350 Kč (což vyplývá i z následné komunikace mezi účastnicemi, respektive mezi žalobkyní a , jméno FO, ), neboť žalované zprostředkovala nájem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 13. 12. 2024. Obrana žalované je zjevně nedůvodná a naprosto ničím nepodložená. Je patrno, že žalovaná pouze účelově hledá jakékoliv ustanovení občanského zákoníku, na základě něhož by nemusela žalobkyni nic platit, přestože k tomu nemá žádný zákonný důvod.15. Tvrzené podstatné porušení smlouvy (kromě hluku a chybějících závěsů) a klamné právní jednání žalovaná nijak nekonkretizovala, natož aby svá tvrzení podložila jakýmikoliv důkazy. Nadto žalobkyně vyvrátila, že by závěsy žalované nebyly předány. Soud dodává, že poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), se poskytuje pouze účastníku, respektive jeho zástupci, který je přítomen u jednání. Jestliže soud jedná v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2693/2017, a ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 891/2020).16. Soud uzavírá, že i kdyby byt měl nějaké závady, ze zprostředkovatelské smlouvy nevyplývá, že by v takovém případě neměla žalobkyně stále nárok na provizi. Tvrzené vady bytu by mohly mít vliv ve vztahu k samotnému nájemnímu vztahu, nikoliv ke vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na základě zprostředkovatelské smlouvy. Nadto se lze divit tomu, že pokud by měl byt tak závažné nedostatky, jak tvrdí žalovaná, proč by v tomto bytě stále bydlela.17. Jelikož byla splatnost provize sjednána na den 21. 12. 2024, tak se žalovaná dostala do prodlení následující den a je povinna žalobkyni zaplatit rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 738 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 118 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem, k