20 C 36/2025-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne , datum, podle obsahu domáhala po žalovaném , částka, s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení) jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , spočívající ve vrácení jistiny úvěru ve výši , částka, , zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobkyně sdělila, že po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Žalobkyně sdělila, že úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet dne , datum, v částce , částka, . Částky zaplacené žalovaným byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto podle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu a žalovaný se tak podle žalobkyně prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, .2. Žalobkyně má za to, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), když na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která podle ní umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně uzavřela, že pokud by soud její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy neměl za prokázaný, měl by soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně žalovanému zaplatila , částka, .5. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že k tomuto dni žalobkyně evidovala nejstarší neuhrazenou splátku jako 91 dní po splatnosti.6. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, .7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalobkyně vypočítala minimální výdaje žalovaného ve výši , částka, a že evidovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky ve výši , částka, a čistý příjem uvedený žalovaným ve výši , částka, .8. Z přílohy: předpisu denních splátek soud zjistil, že žalovaný měl platit denní splátky, počínaje od , datum, .9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedla žalobkyně, když žalovaná byl v řízení nečinná. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z výše uvedených listinných důkazů, které považuje za zcela věrohodné. Soud pro nadbytečnost neprovedl jako důkaz dotaz dotaz na banku , právnická osoba, ., zda byla v období od , datum, do , datum, převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda je tento bankovní účet žalovaného, respektive zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění, neboť považoval poskytnutí , částka, žalovanému za prokázané již z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli.10. Na základě výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:11. Žalobkyně žalovanému poskytla dohromady , částka, . Žalovaný měl platit denní splátky, počínaje od , datum, . Žalovaný do , datum, hradil žalované splátky. Žalobkyně evidovala, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činí , částka, , vypočítala minimální výdaje žalovaného ve výši , částka, a dále evidovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje žalovaného na půjčky ve výši , částka, a čistý příjem uvedený žalovaným ve výši , částka, .12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).14. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s