27 C 243/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, jíž se domáhal s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému na účet č. , č. účtu, téhož dne poskytnuta částka , částka, . Následujícího dne byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena další smlouva o zápůjčce, na základě které byly na shodný účet žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, , dne , datum, , což neučinil a ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Žalobce se dále domáhal úhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:4. Na základě provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a to ani dodatku k této smlouvě, neboť předložená smlouva a dodatek smlouvy, neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného a nelze nijak ověřit, že PIN, který měl být zaslán z mobilního telefonu, skutečně náleží žalovanému, jinými slovy řečeno, že žalovaný učinil souhlasný projev vůle zasláním PIN kódu prostřednictvím svého mobilního telefonu. Nelze tak učinit závěr, že by došlo k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce.5. Z výpisů z běžného účtu má soud za prokázané, že žalovanému bylo žalovanému zasláno celkem , částka, . Z výzev žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky.6. Na nárok žalobce lze tak pohlížet z hledisek zásad o bezdůvodném obohacení, kdy žalovaný se obohatil o částku , částka, bez právního důvodu a v řízení nebylo prokázáno, že by z této částky čehokoliv žalobci uhradil. Soud proto žalobě co do částky , částka, vyhověl. Naopak žalobu zamítnul co do částky požadovaného poplatku , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky , částka, smluvní pokuty z důvodu absence smluvního podkladu pro vznik nároku na uvedené částky.7. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. , spisová značka, aj. ). Podmíněná žádost žalobce o odročení jednání pro případ, že by soud neměl shora uvedenou skutečnost za prokázanou, není způsobilým procesním úkonem, pro svou podmíněnost, neboť i procesní úkon musí splňovat kritérium určitosti; nikoliv vykazovat nahodilost plynoucí z uvážení soudu nad prokázaným skutkovým stavem. Takovým způsobem by soud nejednal nestranně, tak jak mu ukládá ustanovení čl. 81 odst. 1 Ústavy. Žádost žalobce nesplňuje ani požadavky ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť odročení jednání ze vázáno na důležitý důvod, jímž však nemůže být nesplnění procesních povinností žalobce,tj. povinností tvrzení a povinnosti důkazní. Označení důkazu a navrhnutí jeho provedení, tak musí být z povahy věci samé učiněno jednoznačným způsobem, tak aby bylo patrné, zda takovým úkonem účastník řízení důkaz navrhuje či nikoliv. Pro úplnost soud dodává, že nelze plnění důkazní povinnosti přesouvat na soud, vyjma situací, kdy předložení důkazu není pro účastníka řízení objektivně dosažitelné. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.