4 C 332/2024-24 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 11. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytové jednotky č. , číslo, v domě na adrese čp. , Anonymizováno, v , adresa, , ze dne , datum, , podaná žalovaným žalobkyni, je neoprávněná. Žalobkyně jako nájemce s žalovaným jako pronajímatelem uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byla výše popsaná bytová jednotka. Dne 24. 9. 2024 byla žalobkyni prostřednictvím právního zástupce žalovaného doručena výpověď z nájmu bytu, a to na základě ust. § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), přičemž žalobkyně dle této výpovědi přes písemnou výzvu odeslanou žalovaným žalobkyni dne 19. 8. 2024 neupustila od delší dobu trvajícího porušování nájemní smlouvy spočívajícího v zasílání záloh na služby spojené s nájmem v nižší než dohodnuté výši a současně v neuhrazení dluhu vzniklého v roce 2024 ve stanovené době žalovanému. Žalobkyně uvedla, že si neuvědomuje, že by jí byla žalovaným doručena výzva za dne 19. 8. 2024, a že jak nájemné, tak poplatky za služby žalovanému pravidelně hradí. Žalobkyně dále uvedla, že výpověď žalovaného je absolutně neplatná, jelikož neobsahuje zákonem vyžadované poučení o právu domáhat se soudního přezkumu a jelikož je výpovědní důvod neurčitý a nesrozumitelný, když ve výpovědi není určena dlužná částka žalobkyně ani podklad, ze kterého by žalovaný tuto dlužnou částku určoval.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. K žalobě se vyjádřil tak, že výzva odeslaná žalobkyni dne 19. 8. 2024 jí nebyla vyzvednuta. Dále uvedl, že dle systematiky části o. z. upravující nájem se dle jeho právního názoru povinnost pronajímatele poučit o právu domáhat se soudního přezkumu na okamžitou výpověď z nájmu nevztahuje, jelikož ust. § 2291 o. z. upravující možnost podat okamžitou výpověď z nájmu následuje až za ust. § 2286 o. z. upravujícím povinnost pronajímatele poučit nájemce o možnosti soudního přezkumu.3. Právní zástupce žalovaného se na jednání nedostavil, soud jeho nepřítomnost omluvil, jak vyplývá z protokolu o jednání. Jednání tedy proběhlo bez přítomnosti právního zástupce žalovaného ve smyslu ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.5. Z výpovědi z nájmu ze dne 16. 9. 2024, doručené žalobkyni dne 24. 9. 2024, zdejší soud zjistil, že žalovaný vypověděl žalobkyni okamžitě nájem na základě ust. § 2291 o.z., když uvedl, že žalobkyně přes písemnou výzvu, odeslanou žalobkyni dne 19. 8. 2024, neupustila od delší dobu trvajícího porušování nájemní smlouvy spočívajícího v zasílání záloh na služby spojené s nájmem v nižší než dohodnuté výši. V této výpovědi chybí poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.6. Z historie pohybu běžného účtu vedeného u , Anonymizováno, na jméno žalobkyně zdejší soud zjistil, že žalobkyně na účet č. , č. účtu, v období od 16. 1. 2024 do 16. 10. 2024 pravidelně každý měsíc posílala částku ve výši 3 560 Kč označenou jako „nájem“ a částku ve výši 3 000 Kč označenou jako „zálohy na služby.“7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudku odvolacího Městského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , zdejší soud zjistil, že žalovaný v minulosti proti žalobkyni podal žalobu na zaplacení částky ve výši 288 800 Kč z důvodu nehrazení nájemného za bytovou jednotku popsanou výše žalovanému. Zdejší soud tuto žalobu zamítl, odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil.8. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.9. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.10. Dle ust. § 2291 odst. 2 o. z., nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.11. Dle ust. § 2286 odst. 2 o. z., vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.12. Dle ust. § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.13. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek z 15.4.2024, sp.zn. 26 Cdo 2029/2023-135) platí, že výpověď z nájmu bytu ze strany pronajímatele, která neobsahuje poučení o právu navrhnout soudní přezkum oprávněnosti výpovědi a poučení o lhůtě, v jaké má žalobu podat, je neplatná absolutně (§ 588 o. z.), neboť porušení ustanovení § 2286 odst. 2 o. z. je nejen v rozporu se zákonem, ale zjevně narušuje i veřejný pořádek.14. Žalobkyni byla dána výpověď z nájmu bytu, která neobsahovala poučení o právu navrhnout soudní přezkum oprávněnosti výpovědi, natož poučení o lhůtě, v jaké má nájemce žalobu podat. Taková výpověď je tedy absolutně neplatná. Žalobu, kterou žalobkyně podala ve smyslu ust. § 2290 o.z. včas (žaloba podaná dne 6. 11. 2024, tedy do dvou měsíců ode dne podání výpovědi dne 24. 9. 2024), tak soud posoudil jako důvodnou, neboť výpověď je z výše uvedeného důvodu neoprávněná. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného o tom, že požadavek, aby pronajímatel informoval ve výpovědi nájemce o možnosti podat návrh na přezkoumání výpovědi z nájmu bytu se nevztahuje na výpověď bez výpovědní doby. Nájemce se samozřejmě může žalobou domáhat přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu vždy, nadto je třeba uvést, že občanský zákoník je postaven na ochraně nájemce bytu, který je považován za slabší stranu. Výpověď bez výpovědní doby přitom představuje závažnější zásah do postavení nájemce a tím spíše je pronajímatel povinen dodržet svou informační povinnost (výklad ad minori a maius). Rovněž zmíněná judikatura Nejvyššího soudu nikterak nerozlišuje výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby a s výpovědní dobou, informační povinnost se tak vztahuje nepochybně na veškeré výpovědi z nájmu bytu. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě jako důvodné vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 275 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč za první dva úkony právní služby – převzetí a příprava právního zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, neboť jde o úkony učiněné do 31.12.2024) a dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do 31.12.2024 žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony á 300 Kč. Za účast při jednání pak soud přiznal žalobkyni dle ust.. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu náhradu odměny advokáta ve výši 2.300 Kč (dle ust. § 9 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025) a dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhradu nákladů za tuto účast ve výši 450 Kč. Soud dále přiznal právnímu zástupci žalobkyně dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a. t. náhradu za promeškaný čas ve výši 300 Kč za jízdu ze sídla právního zástupce do sídla soudu a 300 Kč za jízdu ze sídla soudu do sídla právního zástupce, dohromady tedy 600 Kč. K tomu soud nahradil dle ust. § 13 odst. 5 a. t. cestovní náhradu za cestu ze sídla právního zástupce žalobkyně v , adresa, ) do budovy soudu a zpět v rozsahu 90 km, ve výši 725 Kč (doložena spotřeba osobního vozidla právního zástupce žalobce 6,3 litrů/100 km, palivo BA 95, cena paliva dle vyhlášky činí 35,8 Kč).