6 C 155/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 5. 2. 2025 domáhala zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi dne 7. 8. 2024 v elektronické formě po posouzení úvěruschopnosti žalované. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 800 Kč splatných vždy k 15. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s první splátkou splatnou dne 15. 8. 2024 a neuhradila ji ani na základě první upomínky ze dne 20. 8. 2024 a druhé upomínky ze dne 5. 9. 2024. Žalobkyně z toho důvodu dne 21. 1. 2025 přistoupila k zesplatnění celého úvěru včetně kapitalizovaného smluvního úroku a nákladů na upomínkování. Z uvedených důvodů se žalobkyně v tomto řízení domáhá nesplacené jistiny 24 000 Kč a dále zákonného úroku z prodlení, který požaduje za období ode dne podání žaloby do zaplacení, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč dle čl. V odst. 5.4 předmětné smlouvy za dvě upomínky zaslané žalované. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud nařídil ve věci jednání na 25. 7. 2025, ke kterému řádně a včas obeslal účastnice. Žalovaná se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, ač jí byly žaloba a předvolání k jednání doručeny dne 20. 6. 2025, tedy více než deset dnů před konáním jednání. Zástupce žalobkyně a žalobkyně se z účasti písemně omluvili. Soud tedy za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků řízení a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Na základě dokazování provedeného předloženými listinami dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním:5. Žalobkyně uzavřela dne 7. 8. 2024 po posouzení její úvěruschopnosti se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, žalovaná přijala nabídku smlouvy zadáním SMS kódu, který jí byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, . Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 24 000 Kč. Sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně z poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala splácet ve dvanácti splátkách ve výši 4 800 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, jistina úvěru byla splatná s poslední splátkou úroku. Žalovaná tedy měla uhradit celkem částku 81 600 Kč a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 792 %. Upomínky v případě prodlení žalované byly dle smlouvy zpoplatněny částkou 500 Kč za každou upomínku. Žalovaná pomocí SMS kódu zaslaného na totožné telefonní číslo , tel. číslo, , že se seznámila taktéž s předsmluvními informacemi obsahujícími mimo jiné tabulku umoření, údaje o RPSN a celkové splatné částce. (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 8. 2024 včetně předsmluvních informací)6. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaná odeslala žalobkyni dne 7. 8. 2024 na její bankovní účet, přičemž ve zprávě k platbě uvedla, že souhlasí s návrhem smlouvy č. , hodnota, . (zjištěno z detailu příchozí platby ze dne 7. 8. 2024)7. Žalované byla částka 24 000 Kč vyplacena žalobkyní převodem na bankovní účet dne 7. 8. 2024. (zjištěno z detailu odchozí platby ze dne 7. 8. 2024)8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek dvěma upomínkami ze dne 20. 8. 2024 a 5. 9. 2024. (zjištěno z upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 8. 2024 a z upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 9. 2024)9. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne 21. 1. 2025, kterou žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 4. 2. 2025. (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku)10. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:11. Účastníce uzavřely dne 7. 8. 2024 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě žalobkyně téhož dne poskytla žalované částku 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet měsíčně částku 4 800 Kč odpovídající úroku z poskytnuté jistiny ve výši 20 % měsíčně, takto mělo být uhrazeno 12 splátek a s poslední z nich měla být uhrazena taktéž celá jistina ve výši 24 000 Kč, celkem tak žalovaná měla zaplatit 81 600 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr činila 792 %. Žalovaná nesplatila ani první splátku a žalobkyně po dvou upomínkách přistoupila k zesplatnění úvěru. Za každou z upomínek měla žalobkyně podle smlouvy nárok na zaplacení částky 500 Kč. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 1. 2025, ve které žalované stanovila lhůtu k úhradě dlužné částky 55 029,03 Kč nejpozději do 4. 2. 2025. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni jakoukoliv částku uhradila.12. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky žalobkyně podle těchto ustanovení právních předpisů:13. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.18. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).19. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.23. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných zákonných a smluvní ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům:26. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. o. z. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobk