7 C 310/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 8. 2025 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tak, že zajišťuje v , adresa, a přilehlých oblastech dopravu při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou v systému , Anonymizováno, , přičemž žalovaný dne:- 24. 8. 2022 ve 7:34 hod. na lince , Anonymizováno, ,- 19. 8. 2022 ve 7:44 hod. na lince , Anonymizováno, ,- 30. 11. 2022 ve 18:33 hod. na lince , Anonymizováno- 30. 1. 2023 ve 8:49 hod. na lince , Anonymizováno, ,- 23. 3. 2023 v 12:47 hod. na lince , Anonymizováno- 12. 10. 2023 v 7:30 hod. na lince , Anonymizováno- 19. 8. 2023 v 13:01 na lince , Anonymizovánocestoval Pražskou integrovanou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu, ačkoliv byl povinen si zakoupit na každou z uvedených jízd jízdenku v hodnotě 30 Kč. Tím, že tuto povinnost porušil mu pak sekundárně vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu dle smluvních přepravních podmínek. Žalovaný však dluh neuhradil, ač byl k jeho zaplacení žalobkyní písemně vyzván.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas s tímto postupem žalobkyně vyjádřila výslovně, u žalovaného jej soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř.4. Soud a základě listinných důkazů, a to zejména ze zápisu o provedení přepravní kontrole v uvedených dnech vzal za prokázaný skutkový stav, tak jak je vylíčen v prvém odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, kdy soud nemá důvod o věrohodnosti předložených listin pochybovat. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2025 včetně podacího lístku má soud za prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.5. Soud tedy uzavřel ve skutkové rovině, že žalovaný se na výzvu kontrolora během výše uvedených jízd neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému pak nezaplatil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani poté, co mu byla dne zaslána předžalobní výzva k plnění. Výše jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého má žalobkyně vůči žalovanému nárok na úhradu jízdného ve výši 30 Kč za každou z žalovaným uskutečněných jízd.7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.8. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.10. Podle § 18a odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, Cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 2500 Kč.11. Žalobkyně právo na zaplacení přirážky, jejíž výši stanovila žalobkyně v souladu se zákonem v čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, částkou 1 500 Kč za každou jízdu.12. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a počíná plynout dnem následujícím po dni, v němž byla provedena kontrola žalovaného coby cestujícího.13. Z uvedených důvodu shledal soud žalobu zcela důvodnou, a proto jí výrokem tohoto rozsudku vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 120 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.