7 C 312/2025-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne 19. 10. 2025 se žalobce domáhal na žalovaném ochrany osobnosti formou určení neoprávněného zásahu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku a dále náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Svou žalobu odůvodnil tak, že dne , datum, zemřela matka účastníků , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobce namítal, že žalovaný jej o úmrtí matky neinformoval, a proto žalobce neměl možnost se s matkou rozloučit. Namítal, že přibližně dva roky před smrtí matky žalobce žalovanému znemožnil vstup do bytu, v němž matka žila. Žalovaný jej tím izoloval od matky a znemožnil mu s matkou udržovat osobní a rodinné styky. Žalobce tvrdil, že žalovaný je vysoce postaveným úředníkem Ministerstva financí ČR, toho žalovaný zneužil, aby získal výlučnou kontrolu na majetkem matky. Tvrdil, že po smrti matky nebyl informován o zahájení dědického řízení a nebylo mu umožněno vstoupit do bytu, aby se mohl rozhodnout, které z movitých věcí po matce si na památku ponechá. Až posléze se dozvěděl o likvidaci těchto movitých věcí, ke kterým měl silný citový vztah, to pro něj bylo traumatizující a prohloubilo to duševní útrapy ze ztráty nad matkou. Dále uvedl, že ze spisu Policie ČR, OŘP Praha IV, SKPV, sp.zn. KRPA-261362/TČ-2017-001476-TO vyplývá, že žalovaný o matku v jeho bytě pečoval a byl s ní v pravidelném kontaktu. Přesto žalovaný o zhoršeném zdravotním stavu matky žalobce neinformoval a znemožnil mu se s matkou rozloučit, čímž zasáhl do jeho práva na rodinný život, citový a pietní vztah k matce. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný uvedl soudního komisaře v omyl, když uvedl, že matka zanechala jen majetek nepatrné hodnoty a rovněž zamlčel, že v době, kdyby byla nemocná, vybral z jejího účtu č. , č. účtu, částku 90 000 Kč. Zůstavitelka byla zpopelněna v ekonomické rakvi bez obřadu, přestože měla naspořeno několik desítek tisíc korun v hotovosti na důstojný pohřeb, tvrdil, že tyto prostředky však využil žalovaný pro svou potřebu. Dále uvedl, že z prodejního inzerátu na byt, v němž matka žila, zjistil, že movité věci s v tomto bytě již nenacházejí, což prohloubilo jeho přesvědčení o neúctě žalovaného k vůli matky a k památce její osoby, a to pak významně zvýšilo jeho citovou újmu. Na podkladě takto vylíčeného skutkového stavu pak měl za to, že popsaným jednáním žalovaného bylo zasaženo do jeho práva na ochranu osobnosti, a to zejména ochranu jeho života, důstojnosti, cti a soukromí, kdy jednání žalovaného představovalo zásah do práva žalobce na soukromí, rodinný život a pietu.2. Žalobce následně soudu před nařízeným jednáním zaslal ještě několik dalších písemných podání, v nichž nad rámec skutkových tvrzení uvedených v žalobě nově namítal ještě tolik, že žalovaný o něm při výslechu na Policii ČR nepravdivě uvedl, že byl nezaměstnaný, aby ospravedlnil podvodné převedení bytu jejich matky na adrese , adresa, do vlastnictví žalovaného, dále měl žalovaný uvést, že se o bratra (žalobce) začal trochu zajímat a v té souvislosti zjistil, že žalobce má dluhy, to žalovaný na Policii rovněž vypověděl a z toho žalobce dovozoval, že matka jednala při převodu bytu v tísní, v omylu a na podkladě nátlaku a manipulace a dále namítal, že žalovaný u bytu vyměnil zámky, čímž mu znemožnil přístup k matce. Dále namítal neoprávněný výběr částky 90 000 Kč, který žalovaný měl učinit jako opatrovník matky, k tomu však žalovaná nemohla dát souhlas a výběr byl proveden i bez souhlasu soudu. Dále namítal, že v dědickém řízení po matce účastníků nebyl proveden soupis movitých věcí a nebylo mu tak umožněno, aby si ponechal alespoň jeden předmět po matce, čímž bylo zasaženo do jeho práva na pietu. V dalších podáních pak ještě doplnil, že uhradil náklady na pohřeb otce, který zemřel , datum, a v té souvislosti pak matce poskytoval psychickou a praktickou podporu, zvládal s ní nejtěžší období jejího života a pomáhal jí s chodem domácnosti až do roku 2004.3. K podané žalobě se vyjádřil žalovaný tak, že nárok žalobce neuznává. Potvrdil, že dne , datum, zemřela matka účastníků paní , jméno FO, , s níž měl žalovaný vždy vřelý vztah a o kterou se staral až do její smrti, pečoval o ní a zajišťoval pro ni řádnou péči. Počínaje červnem 2017 informoval žalobce (který neměl k matce tak vřelý vztah jako žalovaný, a nikdy se o ní nestaral), soudního úředníka ve věci vypořádání dědictví, že došlo k podvodu a krádeži, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že z bytu matky odcizil movité věci, zejm. obrazy, šperky a cenný porcelán, a současně finanční hotovost 900 000 Kč a osobní věci žalobce v hodnotě 136 000 Kč. Následně žalobce na žalovaného podal trestní oznámení na Policii České republiky, což byl však pouze začátek událostí. Během následujících 10 měsíců žalobce na žalovaného podal celkem 4 další trestní oznámení, a to ve věci týrání zvířete, ve věci zanedbání péče, ve věci pomluvy a ve věci lichvy. Žalovaný byl z toho důvodu nucen podat celkem 7 vysvětlení před orgány Policie ČR, ve dvou případech tak musela učinit i jeho manželka , jméno FO, . Policie ČR všechna oznámení žalobce odložila nejpozději do roku 2018, stížnosti žalobce proti odložení věcí byly zamítnuty. Žalobce jedná takto proti žalovanému dlouhodobě, jeho jednání působí žalovanému újmu, neboť sleduje skandalizační cíle a diskreditaci žalovaného v jeho zaměstnání. Z uvedeného důvodu proto žalovaný na žalobce podal žalobu na ochranu osobnosti u Okresního soudu v Kolíně, kterou však vzal následně na návrh věc projednávající soudkyně zpět oproti písemnému závazku žalobce, že se již nebude proti žalovanému dopouštět žádných útoku v jakékoliv formě. To žalobce nedodržel a následně podal žalobu o právo k pozůstalosti u Obvodního soudu pro Prahu 6, která byla zamítnuta. Tvrzení žalobce jsou nepravdivá, difamující a jsou způsobilá poškodit pověst žalobce na veřejnosti a jeho vážnost ve společnosti. Tato tvrzení se opakují od roku 2017 a byla opakovaně vyvrácena orgány Policie ČR a soudů. Žalobu označil za další způsob šikany jeho osoby. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.4. Ve svém doplňujícím vyjádření (č.l. 37) k žalobě žalobce doplnil, že s žalobcem v důsledku špatných rodinných vztahů neudržuje jakýkoliv kontakt od r. 2004. Informace měl pouze od matky, s níž žalovaný tři roky před její smrtí přerušil veškerý kontakt. Uvedl, že s matkou nežil ve společné domácnosti, tudíž jí ani nemohl bránit ve styku s žalobcem. Matku situace, kdy s ní žalobce přerušil kontakt, velice trápila, protože nechápala příčinu jeho chování. Krátce před smrtí matka svou snahu o obnovení kontaktů se žalobcem vzdala a žalovanému předala ručně psaný seznam příbuzných a známých, kteří měli být informováni pro případ její smrti, jméno a adresa žalobce je na tomto seznamu přeškrtnutá, matce pak musel slíbit, že pohřeb proběhne bez obřadu. Uvedl, že byt, v němž matka žila, byl jeho vlastnictvím, a k jeho prodeji přistoupil až po její smrti, resp. po skončení dědického řízení, nikdy v tomto mezidobí žalobce nevznesl požadavek, že by chtěl nějaké předměty na památku po matce, místo toho podával na žalovaného a jeho rodinu trestní oznámení a soudní žaloby.5. Soud věc projednal při jednání dne , datum, a na podkladě shodných tvrzení účastníků řízení, které vzal za svá skutková zjištění ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. a na podkladě provedených důkazů, které hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř., dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci.6. Soud předně ze shodných tvrzení účastníků má za prokázáno, že tito jsou v příbuzenském poměru dvou bratrů, přičemž jejích matkou byla , jméno FO, , nar. , datum, , která zemřela , datum, .7. Z darovací smlouvy ze dne 12. 6. 2015 soud zjistil, že matka účastníků darovala žalovanému bytovou jednotku č. , hodnota, v domě č.p. , adresa, na pozemku parc. č. , hodnota, se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, to vše v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (bytová jednotka na adrese , adresa, ).8. Ze shodných tvrzení účastníků má pak soud za prokázáno, že tuto bytovou jednotku na adrese , adresa, , matka účastníků sama užívala až do své smrti.9. Z usnesení obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 27 D 919/2017-38 (v právní moci dne 3. 8. 2017) soud zjistil, že řízení o projednání pozůstalosti po matce účastníků bylo zastaveno pro existenci majetku nepatrné hodnoty.10. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. 29 Co 473/2018-177 soud má soud za prokázáno, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 27 D 919/2017-71, kterým bylo řízení ve věci (do)projednání pozůstalosti po zemřelé , jméno FO, zastaveno, bylo k odvolání žalobce , jméno FO, zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce byl tedy účastníkem řízení o projednání pozůstalosti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 27 D 919/2017-269 byl řízení o (do)projednání pozůstalosti zastaveno.11. Z přípisu , tituly před jménem, : , jméno FO, ze dne 16. 6. 2017 soud zjistil, že žalobce se nechal právně zastoupit a namítl započtení daru na dědický podíl žalovaného v řízení o projednání pozůstalost