ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2026:10.C.438.2025.1 Datum: 2026-01-19 Předmět: o zaplacení částky 10 470 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["ručení""náklady řízení""jednatelství""bezdůvodné obohacení""náhrada nákladů"]
O co šlo: o zaplacení částky 10 470 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se na žalovaném návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 10. 2025 domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: , SPZ, (dále také jen „vozidlo“), které v období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a v období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 nemělo uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně požaduje za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 zaplacení příspěvku ve výši 2 867 Kč za celkem 61 nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši 47 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 3 167 Kč. Za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 pak žalobkyně požaduje zaplacení příspěvku ve výši 7 003 Kč za celkem 149 nepojištěných dní násobených denní sazbou ve výši 47 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy celkem 7 303 Kč. Žalovaný přes výzvu a upomínku dosud dlužné částky neuhradil. Úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 867 Kč žalobkyně požadovala za období od 20. 3. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 003 Kč žalobkyně požadovala za období od 25. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem , Anonymizováno, s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž věc posoudil podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Z výpisů z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, RZ: , SPZ, .7. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky ve výši 3 167 Kč z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 1. 2025 včetně informace o zásilce). Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě této částky. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 7. 2025 včetně podacího archu a sledování zásilky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, resp. příspěvku společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran výše uvedeného vozidla před podáním žaloby.8. Žalobkyně na žalovaném požadovala zaplacení částky ve výši 7 003 Kč z důvodu, že neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 10. 4. 2025 včetně informace o zásilce). Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě této částky. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2025 včetně podacího archu a sledování zásilky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, resp. příspěvku společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran výše uvedeného vozidla před podáním žaloby.9. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně:10. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.11. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném od 1. 4. 2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“) je provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, povinen zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.12. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je provozovatel tuzemského vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 45 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla uvedená povinnost porušována, a denní sazby, přičemž výše denní sazby pro vozidlo je stanovena dle § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona č. 30/2024 Sb. ve výši 47 Kč.13. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a v období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému v souladu s výše citovanými ustanoveními nárok na zaplacení příspěvku, který za příslušný počet dní za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 (61) násobený sazbou 47 Kč činí celkem 2 867 Kč a za příslušný počet dní za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (149) násobený sazbou 47 Kč činí celkem 7 003 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částky ve výši 300 Kč za období od 26. 8. 2024 do 25. 10. 2024 a 300 Kč za období od 26. 10. 2024 do 23. 3. 2025 (celkem 600 Kč) soud považuje za účelné a přiměřené.14. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 470 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč.16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.