10 C 47/2026-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se na žalované žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 10. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu na nebytové jednotce č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , kterému odpovídá užívání garážového stání. Na základě vlastnického titulu k výše uvedené jednotce je i členkou společenství vlastníků, tedy žalobkyně. Žalovaná byla povinna hradit v souvislosti s vlastnickým právem k spoluvlastnickému podílu zálohy na služby poskytované žalobkyní žalované v souvislosti s užíváním předmětného spoluvlastnického podílu a dále hradit zálohy na náklady správy domu (dále také „zálohy“) a příspěvek do fondu oprav a obnovy žalobkyně. Celková výše měsíčních záloh a příspěvků do fondu oprav a obnovy činila pro podíl žalované celkovou částku ve výši 884 Kč. Žalovaná tuto povinnost neplnila a v období od ledna do října 2025 neuhradila žádnou zálohu ani příspěvek, přičemž splatnost této platby byla vždy stanovena k 10. dni příslušného kalendářního měsíce. Celková dlužná částka na zálohách a příspěvcích do fondu tak činí 8 840 Kč (884 Kč x 10 měsíců) s příslušenstvím. Žalovaná dále dluží žalobkyni částku ve výši 4 293 Kč, která představuje neuhrazený nedoplatek z vyúčtování záloh na úhrady za služby poskytované žalobkyní žalované za období roku 2023, jakož i náklady na správu domu („zálohy“), v němž se nachází spoluvlastnický podíl ve vlastnictví žalované. Toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne 22. 2. 2024 a týž den bylo odesláno žalované. Splatnost nedoplatku vyúčtování nastala dne 28. 3. 2024 (do 30 dnů ode dne obdržení vyúčtování). Žalovaná dále dluží žalobkyni částku ve výši 10 003 Kč, která představuje neuhrazený nedoplatek z vyúčtování záloh na úhrady za služby poskytované žalobkyní žalované za období roku 2024, jakož i náklady na správu domu („zálohy“), v němž se nachází spoluvlastnický podíl ve vlastnictví žalované. Toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne 13. 2. 2025 a týž den bylo odesláno žalované. Splatnost nedoplatku vyúčtování nastala dne 19. 3. 2025 (do 30 dnů ode dne obdržení vyúčtování). Žalobkyně vedle dlužných částek požaduje i příslušenství z jednotlivých dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných částek až do zaplacení. Žalovaná dlužné částky neuhradila, přesto, že byla o jejich úhradu upomínána.2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. S ohledem na skutečnost, že nebyla mezi Českou republikou a Ruskou federací uzavřena bilaterální mezinárodní smlouva, která by pravomoc soudů v těchto věcech upravovala, pravomoc je dána podle dle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, a proto může být žalována u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Žalobkyně je zapsaná v rejstříku společenství vlastníků jednotek (výpis z rejstříku).7. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , způsob využití garáž, v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, soud zjistil, že je žalovaná vlastníkem spoluvlastnického podílu na jednotce č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , který odpovídá užívání garážového stání.8. Ze stanov společenství vlastníků jednotek areálu , adresa, , Anonymizováno, , dům čp. , Anonymizováno, , , adresa, (žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna vykonávat činnost týkající se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického. Členství v žalobkyni je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Člen je povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, a to vždy do 10. dne příslušného kalendářního měsíce, dále je povinen hradit stanovené zálohy na úhradu služeb, a to do 10. dne příslušného měsíce a dále hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování, a to do 30 dnů po obdržení vyúčtování.9. Z kalkulace – areál , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s platností od 1. 7. 2022 plyne, že měsíční zálohová platba žalované včetně příspěvku do fondu oprav a obnovy k nebytové jednotce, konkrétně garážovému stání, činí částku 884 Kč.10. Z vyúčtování – areál , právnická osoba, , , Anonymizováno, ze dne 22. 2. 2024 za rok 2023 soud zjistil, že nedoplatek na vyúčtování žalované činil celkem částku 4 293 Kč.11. Z vyúčtování areál – , právnická osoba, , , Anonymizováno, ze dne 13. 2 2025 za rok 2024 soud zjistil, že celkový nedoplatek na vyúčtování žalované činil celkem částku 14 296 Kč, přičemž se skládá z částky 10 003 Kč jako celkových nákladů včetně převodu do fondu oprav a obnovy za rok 2024 a částky 4 293 Kč jako nedoplatku za rok 2023.12. Z upomínky před podáním žaloby ze dne 4. 9. 2025 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši celkem 21 368 Kč a zároveň zálohy za měsíc září ve výši 884 Kč.13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu na nebytové jednotce č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , kterému odpovídá užívání garážového stání. Na základě vlastnického titulu k výše uvedené jednotce je i členkou žalobkyně. Na základě tohoto podílu byly stanoveny měsíční zálohové platby ve výši 884 Kč. Z vyúčtování ze dne 22. 2. 2023 za rok 2023 plyne nedoplatek žalované ve výši 4 293 Kč. Z vyúčtování ze dne 13. 2. 2025 za rok 2024 plyne nedoplatek žalované ve výši 10 003 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však dlužnou částku neuhradila.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II by sice měla přednost před jeho ustanoveními bilaterální mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Ruskou federací, nicméně taková smlouva, která by upravovala mimosmluvní závazkové vztahy, uzavřena nebyla, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.16. Podle § 1176 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.17. Podle § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jedn