11 C 135/2026-38 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se podanou žalobou dne 13. 8. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení se žalobkyně stala nabyvatelkou žalobní pohledávky na základě postupní smlouvy, kterou dne 18. 5. 2025 uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a následné postupní smlouvy, kterou žalobkyně uzavřela dne 22. 5. 2025 se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Původní věřitel jednal s žalovanou o uzavření úvěrové smlouvy, a následně dne 18. 3. 2024 poskytl žalované převodem na konkretizovaný bankovní účet žalované částku 20 000 Kč. Úvěrovou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Jelikož žalovaná poskytnutou částku 20 000 Kč dosud nevrátila, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění, nezbylo žalobkyni, než se s postoupeným nárokem obrátit na soud, a to spolu s požadavkem na zaplacení zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Na den 4. 5. 2026 nařídil soud ve věci jednání, k němuž obeslal obě strany. Právní zástupkyně žalobkyně svou neúčast u jednání předem omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, a to Potvrzením o provedené platbě ze dne 18. 3. 2024 a sdělením , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 10. 4. 2026, že na konkretizovaný účet žalované byla pod VS , var. symbol, poukázána z účtu původního věřitele v měsíci březnu 2024 částka ve výši 20 000 Kč.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně její přílohy (Seznam pohledávek) a písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně se stala nabyvatelkou žalobního nároku, přičemž toto postoupení písemně oznámila žalované.Písemnou výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl v měsíci březnu 2024 žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná dosud nevrátila, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Toto plnění soud posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Ve výroku I. tohoto rozsudku proto soud uložil žalované povinnost zaplatit uvedenou částku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku (viz § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění).O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, a to za tři úkony právní služby á 400 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), tj. celkem ve výši 2 300 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.