30 C 4/2020-30 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán u žalobkyně na pozici IT specialisty. V rámci výkonu pracovního poměru byly žalovanému svěřeny movité věci určené k plnění pracovních povinností, které měly být žalobkyni po ukončení pracovního poměru v souladu s pracovní smlouvou a příslušnými právními předpisy vráceny. Žalovaný však po skončení pracovního poměru uvedené movité věci žalobkyni nevrátil, byť k tomu byl vyzván, a to ani do dnešního dne. Z tohoto jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 117.960 Kč odpovídající hodnotě nevrácených movitých věcí (v částce 114.992 Kč) a dále také dluhu za žalobkyní odvedené pojistné (v částce 1.428 Kč) a žalovaným přečerpané stravné (v částce 1.540 Kč), přičemž žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše vůči žalobkyni uznal dohodou o uznání dluhu ze dne 23. 10. 2018, ve které se zavázal tento dluh žalobkyni uhradit do dne 1. 1. 2019. Žalovaný dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že„ celá záležitost je v rozporu se zákonem“, své vyjádření pak k výzvě soudu rozvedl tak, že uznání dluhu podepsal pod nátlakem, chtěl záležitost uklidnit, dokud policie situaci nevyřeší, policie ho neobvinila a situaci dál neřešil. Neobdržel kopii dokumentu a dokument nebyl ověřen. 3. Z nařízeného jednání dne 17.12.2020 se žalovaný omluvil, o odročení jednání nepožádal, pročež soud jednal v jeho nepřítomnosti, jak soudu umožňuje § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný písemně uznal co do důvodu i výše dluh vůči žalobkyni ve výši 117 960 Kč, přičemž dluh odpovídá hodnotě nevrácených movitých věcí (v částce 114.992 Kč) a dále také dluhu za žalobkyní odvedené pojistné (v částce 1.428 Kč) a žalovaným přečerpané stravné (v částce 1.540 Kč) (uznání dluhu). Žalovaný byl vyzván k úhradě přežalobní výzvou (výzva, dodejka). 6. Jiné důkazní návrhy účastníci neměli, krom návrhu žalobkyně na provedení důkazu účastnickým výslechem jednatele a zaměstnance, kteří měli být přítomni podpisu uznání dluhu žalovaným, a to pro vyvrácení obrany žalovaného spočívající v údajném nátlaku. Tyto soud neprováděl, neboť bylo na žalovaném, aby toto své tvrzení prokázal, k čemuž nedošlo. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 8. Dle § 2053 o.z.:„ Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ 9. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že žalovaným písemně uznaný dluh co do důvodu i výše trvá. Žalovaný nezpochybnil, že dluh vůči žalobkyni písemně uznal, pouze tvrdil, že tak činil pod nátlakem. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uvedl, že„ policie ho neobvinila a dál situaci neřešil“ lze usuzovat, že tento tvrzený nátlak měl zřejmě spočívat v informování o možnosti podat trestní oznámení pro možné spáchání trestného činu, což však nelze považovat za nátlak, jako spíše za konstatování faktů. Své tvrzení o„ nátlaku“ žalovaný žádným způsobem neprokázal, nepřítomný žalovaný pak nemohl být poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Tvrzení, že žalovaný neobdržel kopii dokumentu a dokument nebyl nikde ověřen, pak ve věci relevantní není, když zákon u uznání dluhu ověřený podpis nevyžaduje. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 518,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 898 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 960 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 480 Kč ve výši 5 140,80 Kč.