10 C 261/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidel za období od 17. 4. 2019 do 22. 10. 2019 stran vozidla [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], které bylo evidováno jako provozované žalovaným. Žalobkyně přitom vzhledem k ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Žalovaný byl vyzván na zaplacení příspěvku. Jelikož ničeho neuhradil, byla mu zaslána předžalobní upomínka, avšak ani tak žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalovaném úhradu částky 16 254 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž za období 17. 4. 2019 až 22. 10. 2019 neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla. Výzva mu byla doručena podle tvrzení žalobkyně dne 14. 2. 2020. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky plynoucí z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to ve výši 16 728,80 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2021, včetně podacího archu a sledování zásilky, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Žalobkyně je [název žalobkyně], které podle zákona č. 168/1999 Sb. náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen povinné ručení) po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], jehož byl v požadovaném období podle registru vozidel žalovaný provozovatel, nemělo uhrazené povinné ručení za období od 17. 4. 2019 do 22. 102019. Žalovaný ani přes výzvy příspěvek ve výši 16 254 Kč neuhradil ani částečně. 6. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 2a vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl totiž podle registru vozidel provozovatelem vozidla s [registrační značka], a proto byl povinen hradit stran něj hradit pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Jelikož tuto povinnost nesplnil, dostal se s plněním této povinnosti do prodlení za období od 17. 4. 2019 do 22. 10. 2019, čímž podle citovaného ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku. Žalobkyně přitom k určení jeho osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Rovněž žalobkyni vznikl nárok na příspěvek za vymáhání ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu a octl se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s úhradou dlužné částky se přitom žalovaný dostal po uplynutí 30 denní lhůty určené k zaplacení dlužné částky, stanovenou výzvou ze dne 30. 1. 2020, jež mu byla doručena dne 14. 2. 2020. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 16 554 Kč, skládající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.