12 C 334/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [příjmení] [jméno] [příjmení], SE, [IČO], sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku [částka], která představuje součet jistiny ([částka]) a dalších plateb ([částka]), představovaných úrokem stanoveným za celou dobu ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit vratnou částku v 58. týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka připadala na den [datum]. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne [datum] a celkově uhradil toliko [částka]. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky ze smlouvy. V případě této smlouvy tak žalovaný dlužil ke dni postoupení pohledávky celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z výpisu z obchodního rejstříku právního předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že z důvodu fúze sloučením se stala právní nástupkyní [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], [právnická osoba] Investment, SE (dnes pod názvem [příjmení] [jméno] [příjmení], SE), [IČO], se sídlem [adresa]. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] Credit International, SE, a žalovaným, na základě karty zákazníka ze dne [datum], soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši [částka]. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, činila částku [částka], a to v 58. týdenních splátkách ve výši [částka]. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný přitom deklaroval příjem ve výši [částka] měsíčně s měsíčními výdaji ve výši [částka]. Ze smlouvy soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Ve smluvních podmínkách je ujednáno, že pokud dlužník poruší svojí povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, tj. v určené výši a době splatnosti, má žalobkyně nárok na zaplacení celého dluhu vzniklého na základě uzavřené smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku, vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla podle podacího lístku žalovanému zaslána dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě. 5. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil skutkový stav s ohledem na výše uvedené ustanovení zákona tak, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo platně k uzavření smlouvy o úvěru dne [datum] podle § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal jej splatit v 58. týdenních splátkách po [částka], tj. uhradit celkovou částku ve výši [částka]. Protože žalovaný sjednané splátky neplatil řádně a včas, porušil své závazky plynoucí ze smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně podle smluvních podmínek tak vznikl nárok na vyrovnání celé zbývající dlužné částky, resp. úhradu všech nároků plynoucích ze smlouvy. V případě této smlouvy přitom žalovaný stále dluží celkem částku [částka], z toho na jistině [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo v plném rozsahu prokázat tvrzení obsažená v této žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobkyni přiznal smluvní úrok sjednaný ve shora citované smlouvě o úvěru, který žalobkyně požadovala jednak kapitalizovaný a jednak ode dne následujícího až do zaplacení, čemuž soud vyhověl, neboť žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši [částka], skládající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.