4 C 371/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 22. 6. 2020 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 20. 3. 2007 žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o zřízení a vedení konta Gaudeamus², na základě které žalobkyně zřídila žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Na účtu žalované vznikl nepovolený debet ve výši minus 78,84 Kč, proto žalobkyně zaslala žalované výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 11. 2019. Žalovaná byla povinna v případě nepovoleného debetu, neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství, kdy úroková sazba činila pro vzniklý nepovolený debet 25 % p. a. v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila žalobci, proto žalobce odstoupil od smlouvy o běžném účtu ke dni 25. 1. 2020 a záporný zůstatek žalované byl převeden na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 119,48 Kč dne 25. 1. 2020 a následně předžalobní výzvou ze dne ze dne 12. 5. 2020 žalovaná zůstala nečinná. 2. Žalobkyně dále dne 20. 6. 2011 uzavřela se žalovanou Smlouvu o hypotéčním úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 1 550 000 Kč, který se zavázala žalovaná splatit nejpozději do 15. 7. 2040, úroková sazba byla stanovena na 4,09 % ročně z vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas splácet pravidelné měsíční splátky úvěru, přičemž poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 15. 9. 2019, proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky úvěru upomínkou ze dne 20. 3. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020. Celková výše pohledávky činila částku ve výši 208 087,16 Kč (z toho jistina ve výši 206 337,16 Kč a poplatky ve výši 1 750 Kč). Žalobce současně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 4 794,39 Kč ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tj. ode dne 16. 9. 2019 do podání žaloby, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2616,99 Kč ode dne 16. 9. 2019 do 15. 6. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 206 337,16 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení. Žalovaná nezaplatila ničeho. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V projednávané věci soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o zřízení a vedení konta Gaudeamus² 2 dne 20. 3. 2007, podmínek ke kontu Gaudeamus² soud zjistil, že žalobkyně zřídila žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 11. 2019 soud zjistil, že na účtu žalované vznikl nepovolený debet ve výši minus 78,84 Kč, proto žalobkyně zaslala žalované výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu v minimální částce 78,84 Kč. Žalovaná byla povinna v případě nepovoleného debetu neprodleně uhradit veškeré dlužné částky, včetně příslušenství, kdy úroková sazba činila pro vzniklý nepovolený debet 25 % p. a. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, proto žalobkyně odstoupila od Smlouvy o zřízení a vedení konta Gaudeamus². Uvedenou skutečnost soud zjistil z odstoupení od smlouvy žalobkyně ze dne 6. 1. 2020. Z oznámení žalobkyně o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 25. 1. 2020 soud zjistil, že ke dni 25. 1. 2020 byl učet žalované zrušen z důvodu zániku smlouvy o zřízení běžného účtu ke dni 22. 1. 2020 a debetní zůstatek ve výši 119,48 Kč byl převeden na zvláštní účet pohledávek. Z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 12. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 119,48 Kč a příslušenství. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 6. 2011 a žádosti o čerpání úvěru ze dne 14. 7. 2011 soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 20. 6. 2011 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované hypotéční úvěr ve výši 1 550 000 Kč, který se zavázala žalovaná splatit nejpozději do 15. 7. 2040, úroková sazba byla stanovena na 4,09 %, p. a. z vyčerpaném jistiny úvěru, kdy výše měsíční splátky činila rozdíl mezi částkou 7 613,00 Kč a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru, do daného dne splatnosti. Žalovaná vyčerpala částku úvěru dne 14. 7. 2014. Z dodatku ke smlouvě o hypotéčním úvěru ze dne 9. 4. 2014 soud zjistil, že úroková sazba činila 3,11 p. a. z vyčerpané jistiny úvěru a výše měsíční splátky vyčerpané jistiny úvěru nově odpovídala rozdílu mezi částkou 4 668 Kč a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru, co daného dne splatnosti. Z dodatku ke smlouvě o hypotéčním úvěru ze dne 1. 3. 2019 soud zjistila, že zápůjční úroková sazba činila 3,09 p. a. a výše měsíční splátky činila 1 790 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádně a včas splácet pravidelné měsíční splátky úvěru, proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalobkyně dopisem ze dne 20. 3. 2020 zaslala žalované výzvu k okamžitému splacení dluhu, přičemž dlužná částka po splatnosti činila 12 650,67 Kč a upozornila žalovanou, že pokud nebude tato pohledávka uhrazena nejpozději do 4. 5. 2020 žalovanou uhrazena, žalobkyně úvěr zesplatní. Žalovaná nereagovala na výzvu žalobkyně, atak žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnila. Uvedenou skutečnost soud zjistil z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 20. 3. 2020. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020 vyzvána k uhrazení dlužné částky úvěru ve výši 212 947,54 Kč, avšak žalovaná nezaplatila ničeho. 6. Právně soud věc posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 708 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník platí, že smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Soud vyhověl i té části žaloby, kterou se žalobce domáhá zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy zákonné úroky z prodlení běží ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splnění povinnosti žalované, což vyplývá z historického výpisu jednotlivých smluv o úvěru. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaná nesplnila své závazky plynoucí z výše uvedených smluv řádně a včas splácet poskytnutý úvěr a poskytnuté finanční prostředky v rozporu se smlouvou neuhradila a vznikl jí dluh žalobci, který je předmětem této žaloby Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes upomínky žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 929 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 329 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.