8 C 426/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobci jako podíloví spoluvlastníci bytu se žalobou ze dne 9.9.2020 domáhali vyklizení bytové jednotky v rozsudku uvedené. Žalovaný byl nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s právním předchůdcem žalobců [právnická osoba], [anonymizováno] Žalobci navrhli žalovanému zvýšení nájemného, se kterým žalovaným prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně souhlasil. Následně sjednané nájemné nehradil řádně a včas. Dopisem ze dne 28.1.2020 doručeným dne 3.2.2020 byl žalovaný vyzván k řádnému hrazení nájemného za byt. Jelikož nedošlo k nápravě a žalovaný navíc část nájemného za měsíc únor 2020 uhradil s prodlením, učinili žalobci dopisem ze dne 6.3.2020 poslední pokus o nápravu. K nápravě však nedošlo. Následně byla žalovanému zaslána výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] Ani tuto zásilku si žalovaný nevyzvednul. Výpověď mu byla doručena uložením na poště. K uložení došlo dne 22.4.2020. K vyklizení bytu byl žalovaný vyzván v textu výpovědi. Žalovaný nesdělil, že by v bytě fakticky nepobýval, aniž by mu mělo být doručováno na jinou adresu. Žalovaný se rovněž neobrátil v zákonné hmotné prekluzivní lhůtě k posouzení oprávněnosti výpovědi na soud a výpověď tedy nebyla podrobena soudnímu přezkumu. Dle žalobců nejpozději 31.8.2020 uplynula výpovědní lhůta a žalovaný byt nevyklidil. Byt tedy užívá bez právního titulu, a proto se žalobci domáhají vyklizení bytu. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 10.2.2021 uvedl, že s vyklizením bytu nesouhlasí. V době doručení výpovědi pobýval v zahraničí a nebyla mu tedy dána objektivní možnost seznámit se s obsahem spisu. Poukázal na účelovost výpovědi s tím, že komunikace probíhala mezi účastníky řízení prostřednictvím emailu a na tyto e maily vždy žalovaný spolehlivě reagoval. 12.5.2020 výslovně žádal, aby komunikace probíhala po emailu v angličtině a žalobci si byli vědomi, že žalovaný opakovaně tráví čas v zahraničí, přičemž věděli o jeho nepřítomnosti i při doručování výpovědi. Výpověď v následné komunikaci v průběhu lhůty pro soudní ochranu nebyla žádným způsobem zmíněna a došlo ke zmaření doručení výpovědi žalobci. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 1, 2 o.s.ř. má žalovaný za to, že žalobci nejednali poctivě a i po skončení nájemního vztahu k žalovanému přistupovali jako k nájemci. Řešili s ním skrze email potřebné opravy a byl po něm požadován nájem za září a říjen 2020. Má tedy za to, že následné jednání lze interpretovat jako uzavření nové nájemní smlouvy. Žalovaný si nebyl vědom toho, že mu byla výpověď doručena. 3. Z provedení důkazu soud zjistil následující: Dle výpisu z listu vlastnictví [číslo] katastrální území Holešovice jsou žalobci vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku č. [číslo]. Výzvou ze dne 28.1.2020 byl žalovaný advokátem žalobců [jméno] [příjmení] vyzván k úhradě nájemného v plné výši s tím, že stanovené nájemné činí od října 2019 částku 570 euro, přičemž žalovaný platí pouze částku 500 euro a dluží 280 euro. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že neplacení nájemného může být důvodem pro ukončení nájemního vztahu. Přípisem ze dne 6.3.2020 byl opětovně žalovaný vyzván k hrazení dlužného nájemného s tím, že dluh činí 380 euro. Přípisem ze dne 20.4.2020 byl žalovaný upozorněn na to, že nehradí nájemné včas, ačkoliv byl k tomu vyzván, a protože nedošlo k nápravě, přílohou přípisu je výpověď z nájmu bytu ze dne [datum]. Dle výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] podepsané oběma žalobci bylo žalovanému sděleno, že je vypovídán nájem z bytové jednotky výše uvedené, přičemž důvodem výpovědi je ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku pro hrubé porušení povinnosti nájemce spočívající k nehrazení nájemného, když přes opakované výzvy žalovaný nehradil částku 570 euro měsíčně, ale pouze 500 euro měsíčně, a to ještě s prodlením s úhradami jednotlivých splátek. S ohledem na to, že u žalobců vyvstala potřeba dalšího bytu vzhledem i k výše uvedenému se rozhodli byt na příště užívat sami pro vlastní potřebu a nájem tedy vypovídají i podle ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Žalovaný byl poučen o výpovědní 3 měsíční lhůtě, počínající běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena s tím, že nejpozději první den výpovědní lhůty je povinen byt vyklidit a zároveň byl poučen podle § 286 občanského zákoníku o možnosti vznést proti výpovědi námitku a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve lhůtě do dvou měsíců od doručení výpovědi. Z kopie doručenky soud zjistil, že výpověď tato byla uložena dne 22.4.2020 na poště a byla adresována na adresu [celé jméno žalovaného], tedy žalovaného, [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ]. Zásilka nebyla vyzvednuta, adresát nebyl zastižen a uložení zásilky mu byla oznámeno. Dle překladu nájemní smlouvy byla tato uzavřena mezi právním předchůdcem žalobců [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným dne [datum] v [obec] na bytovou jednotku uvedenou výše. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje [datum] (úředně ověřený překlad – tlumočnická doložka tlumočníka [jméno] [příjmení] ze dne 29.11.2018). Z probíhající emailové korespondence soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost podstatnou pro rozhodnutí o předmětu sporu (viz níže). 5. Podle § 2288 z.č. 82/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) <i>(1) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,</i> <i>a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. (2) Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno, b) potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. (3) Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.</i> <i>Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.</i> 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu. Mezi žalobci a žalovaným byl uzavřený nájemní vztah na bytovou jednotku výše uvedenou s tím, že žalovanému byla zaslána výpověď na adresu uvedenou v nájemní smlouvě. Výpověď byla uložena na poště dne 22. 4. 2020. Součástí výpovědi bylo i zákonné poučení a pokyn k vyklizení. Žalovaný nepodal v zákonem stanovené lhůtě žalobu na přezkoumání platnosti výpovědi. 7. Oproti názoru žalobců, že k doručení zásilky došlo až 10. dnem uložení tj. 2.5.2020, soud zastává názor, že k doručení zásilky došlo uložením na poště dnem 22.4.2020 a to v souladu s ustálenou judikaturou, neboť výpověď z nájmu bytu je hmotněprávním úkonem pronajímatele, který je adresován nájemci. Účinnost adresních jednostranných a hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde respektive je doručován adresátovi tj., že se dostane do sféry jeho dispozice. Slovním spojením„ dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní objektivní možnost nájemce seznámit se s obsahem výpovědi. Ve smyslu ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., totiž právní jednání působí vůči nepřítomné osoby od okamžiku, kdy její projev vůle dojde, zmaří-li doručení druhá strana platí, že řádně došlo. K témuž se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v svém rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne 28.5.2013, který potvrdil, že zásilky s hmotněprávním úkonem je třeba považovat za doručené s okamžikem, kdy se adresát měl možnost s jejím obsahem seznámit. Měl-li nájemce bytu objektivně možnost na základě oznámení pošty vyzvednout si uloženou zásilku obsahující výpověď z nájmu bytu a seznámit se s jejím obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět, nastaly hmotněprávní účinky výpovědi v okamžiku, kdy nájemce i přes oznámení uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky, nevyužil ([spisová značka] ze dne 5.8.2010). Soud tedy považuje v tomto směru výpověď žalobců z nájmu bytu žalovanému za řádně doručenou s tím, že žalovaný žádným způsobem přes poučení soudu nedoložil, že by neměl objektivně možnost zásilku si vyzvednout v době, kdy byla na poště uložena. Na této skutečnosti nic nemění ani žádost žalovaného o komunik