8 C 582/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se po žalované domáhal úhrady shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobci byla svěřena správa nemovité věci, konkrétně bytové jednotky [číslo] o velikost 1+0, o celkové rozloze 37,50 m2, která se nachází ve 3. nadzemním podlaží bytového domu [adresa] v [obec a číslo], v ulici na [název]. Mezi žalobcem a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] [číslo], jejímž předmětem byl nájem výše uvedené bytové jednotky, na dobu určitou a následně byl nájem prodlužován dodatky [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum]. Nájem tedy trval až do 28. 2. 2018. Jelikož žalovaná byt dobrovolně nepředala a nevyklidila, byla na žalovanou podána žaloba na vyklizení předmětného bytu, o které bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem. Žalovaná ani po právní moci uvedeného rozsudku byt nevyklidila, proto bylo zahájeno exekuční řízení. K předání bytu žalobci došlo až dne 1. 10. 2019, přičemž od zániku nájemní smlouvy až do 27. 9. 2019, kdy bylo zahájeno předání bytu, předmětný byt žalovaná užívala bez právního důvodu, čímž na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení. [ulice] předpis nájemného v měsících červnu, červenci, srpnu 2019 činil 2.774 Kč a za poměrnou část září 2019 činil 2.496,60 Kč, spotřeba služeb za poměrnou část roku 2019 činila částku 903 Kč. Dále žalovaná dluží 62 Kč za výdaje spojené s odesláním výzev k uhrazení dlužné částky. Žalovaná žalobci celkem dluží částku ve výši 11.783,60 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z výpisu katastru nemovitostí bylo soudem zjištěno, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, pro katastrální území Holešovice, obec Praha, nacházející se v budově [adresa], je Hlavní město Praha s tím, že správa nemovitosti je svěřena Městské části Praha 7. Soud z nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum], včetně jejích dodatků [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], zjistil, že nájem k výše uvedené bytové jednotce byl sjednán na dobu určitou, a to do 28. 2. 2018, přičemž nájemné a platby za služby jsou splatné do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, za který je placeno. Z evidenčního listu platného od 1. 4. 2018, jakož i z evidenčního listu platného od 1. 8. 2018, bylo zjištěno, že celková úhrada za užívání bytové jednotky činila 4.044 Kč, z čehož 2.774 Kč připadalo na nájemné. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytové jednotky za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 činila skutečná spotřeba služeb za poměrnou část roku 2019 částku 903 Kč. Z evidence předpisu plateb bylo zjištěno, žalovaná dluží částku 62 Kč za výdaje spojené s odesláním výzev k uhrazení dlužné částky. Z vyrozumění o datu vyklizení ze dne 12. 8. 2019, č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že dne 27. 9. 2019 dojde k vyklizení shora uvedené bytové jednotky. Z protokolu o technickém stavu jednotky soud zjistil, že na základě provedené exekuce vyklizením došlo ze strany žalované k odevzdání bytu. Dle předžalobní výzvy ze dne 1. 9. 2020 včetně podacího archu byla žalovaná vyzvána k plnění před podáním žaloby. Žalovanou nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by dluh uhradila. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. 6. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žaloba podaná žalobcem byla podána důvodně. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání předmětné žaloby a že právní důvod užívání bytové jednotky na základě nájemní smlouvy včetně jejích dodatků zanikl, přičemž žalovaná byt vyklidila dne 27. 9. 2019. Jelikož žalovaná výše uvedenou bytovou jednotku užívala bez právního důvodu, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, představující úhrady nájemného za období od skončení nájmu do vyklizení předmětné bytové jednotky, spolu se zaplacením plateb za spotřebované služby. Protože se žalobci podařilo prokázat nárok co do důvodu i jeho výše, soud v souladu se zjištěným skutkovým stavem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě zcela vyhověl. Žalovaná se dostala do prodlení se svým závazek, soud proto přiznal žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen,,Vyhláška“), přičemž žalobci za dva úkony náleží náhrada ve výši 600 Kč dle ust. § 2 odst. 3 Vyhlášky. Celkem bylo žalobci na náhradě přiznáno 1.600 Kč. 8. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.