10 C 94/2019-520 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl povinen platit jí měsíčně částku 100 000 Kč na výživném s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a dosud trvá. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno] a dne [datum] dcera [jméno]. V průběhu 20ti let musela žalobkyně mnohokrát čelit nevěrám manžela. Žalovaný v srpnu 2017 opustil společnou domácnost. Nezletilé děti účastníků žijí u matky, v její nemovitosti. Obě děti navštěvují soukromou školu, kde roční školné pro syna činí 240 000 Kč a u dcery 15 000 Kč. Běžné měsíční náklady rodiny jsou velmi vysoké. Rodina jí pouze bio jídlo. Rovněž i kosmetika přípravky pro domácnost se kupuje bez parabenů, konzervantů a chemikálií. Náklady na bydlení se pohybují kolem 15 000 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný měsíční příjem činí 247 691 Kč, k tomu zaměstnavatel přispívá 35 090 Kč měsíčně na provozování automobilu a dále dostává žalovaný roční bonus rovnající se jednoho platu. Průměrný výdělek žalovaného tak činí 300 000 Kč měsíčně. Dále podniká, z tohoto podnikání má příjem kolem 50 000 Kč měsíčně. Žalovaný je dále členem a předsedou [zapsaný spolek] [anonymizována tři slova]. Žalobkyně na začátku vztahu se žalovaným měla výdělky cca 248 716 Kč měsíčně čistého. Od roku 2 000 je v domácnosti a nemá žádný příjem, a to na základě dohody se žalovaným. Žalovaný užívá luxusní automobil v relaci cca 1 400 000 Kč. Žalobkyně má za to, že zde panuje nerovnost v životní úrovni mezi manželi. 2. Žalovaný uvedl, že žalobkyni každý měsíc vyplácí částku 100 000 Kč. Žalobkyně volně s těmito prostředky disponuje a hradí z nich své potřeby, potřeby dětí a i náklady na domácnost. Od června 2018 žalovaný zasílal žalobkyni částku 128 339 Kč měsíčně a poté, co uhradil školné na syna v částce 232 000 Kč, začal žalobkyni od září 2018 posílat částku 100 000 Kč měsíčně. V době odchodu žalovaného ze společné domácnosti byla na spořícím účtu žalobkyně částka 500 000 Kč spořená ze mzdy žalovaného. Průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného činil za rok 2018 částku 265 000 Kč. Z částky, kterou zaměstnavatel žalovanému přispívá na provoz automobilu, žalovaný hradí veškeré provozní náklady spojené s osobním automobilem. V letech 2017 a 2018 žalovaný fakturoval jinému subjektu měsíčně částku 25 000 Kč bez DPH. V roce 2019 již služby neposkytuje. Žalovaný žije v nájemním bytě a jeho měsíční náklady spojené s užíváním tohoto bytu činí 27 500 Kč. Žalobkyně má univerzitní vzdělání v Kanadě, ovládá perfektně anglický jazyk a má bohaté zkušenosti v oblasti mediální komunikace. Žalobkyně se delší dobu věnuje esoterismu a absolvovala řadu kurzů. O jejím uplatnění na trhu práce není pochyb. Žalobkyně se nikdy pro návrat do práce nerozhodla, ačkoliv k tomu měla zajištěny podmínky. Není žádný důvod, proč by žalobkyně nemohla být zaměstnána v pracovním poměru na plný úvazek či podnikat. Žalovaný hradí ještě výživné na syna [jméno] z předchozího vztahu ve výši 15 000 Kč měsíčně. 3. Zdejší soud rozsudkem ze dne 18. února 2021, č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem ze dne 30.března 2021 č.j. [číslo jednací] uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni počínaje dnem 14. 11. 2018 výživné v částce 60 000 Kč měsíčně předem, vždy do 10. dne v měsíci (výrok I.), dlužné výživné za dobu od 14. 11. 2018 do18. 2. 2021 ve výši 968 500 Kč uložil žalovanému zaplatit žalobkyni ve dvou splátkách, a to 1. splátku 500 000 Kč do 31. 5. 2021 a 2. splátku 468 500 Kč do 30. 9. 2021 (výrok II.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a žalobu co do povinnosti žalovaného platit žalobkyni počínaje dnem 14. 11. 2018 výživné v částce 40 000 Kč měsíčně zamítl (výrok IV.). K dovolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. září 2021 [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ad I., pokud jím bylo rozhodnuto o výživném za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019, potvrdil, pokud jím bylo rozhodnuto o výživném za dobu od 1. 1. 2020 nadále rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozsudek soudu I. stupně ve výroku o dlužném výživném, pokud jím bylo rozhodnuto o dlužném výživném za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019 změnil tak, že za dobu od 14. 11. 2018 do 31. 12. 2019 činí dlužné výživné 472 500 Kč a žalovaný je povinen jej žalobkyni zaplatit do 30 dnů od právní moci rozsudku, pokud jím bylo rozhodnuto o dlužném výživném za dobu od 1. 1. 2020 nadále a ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že pro roky 2020 a 2021 je třeba vyjasnit, zda a jaké příjmy byly žalovaným z cenných papírů v tomto období čerpány a zda a jakým způsobem je lze v této souvislosti zohlednit. Pokud jde o potvrzující výrok, odvolací soud dospěl k závěru, že čistý příjem žalovaného za období 11/ 2018 do 12/ 2019 činil 271 334 Kč, vedle toho měl žalovaný příjem 35 090 Kč měsíčně z pronájmu vozidla a v 11/ 2018 a 12/ 2018 ještě po 30 250 Kč rovněž za pronájem vozidla. Dle daňového přiznání za rok 2019 činil jeho průměrný čistý příjem 285 830 Kč Odvolací soud dospěl k závěru, že částky za pronájem vozidla je třeba zohlednit v plné výši, tedy nikoliv ze zohledněním výdajů. [příjmení] příjem žalovaného tak činil 300 000 Kč. Základní výdaje v té době činily 75 000 Kč na výživu dětí, 15 000 Kč výživné na syna [jméno] z předchozího vztahu a výdaje na bydlení 39 000 Kč, tedy celkem 129 000 Kč. Příjem žalobkyně mohl v rozhodném období dosahovat částku 30 000 Kč měsíčně, přičemž vyživovací povinnost by byla v rozsahu 5- 10% na každé dítě. Částku 60 000 Kč měsíčně na výživné shledal odvolací soud za zcela odpovídající. 4. Z oddacího listu a ze sdělení účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které dosud trvá. 5. Z Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 soud zjistil, že úhrn příjmů žalovaného činil 4 350541 Kč, úhrn povinného pojistného 728 165 Kč, daň 759 996 Kč. Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl uzavřenu smlouvu na pronájem vozu, na jejímž základě měsíčně fakturuje částku 29 000 Kč + DPH. Potvrdili, že uhradili [právnická osoba] Management faktury za školné pro syna žalovaného ve výši 241 500 Kč za školní rok 2019 2020 a 270 420 Kč za školní rok 2020 2021 O plnou výši těchto plateb byla snížena vyplacená odměna žalovaného. Z výpisu z účtu z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci v roce 2020 byla měsíčně posílána od [zaměstnavatel] [anonymizována dvě slova] částka 35 090 Kč. Z Potvrzení příjmu [právnická osoba] ze dne 17. 8. 2020 a 10. března 2022 soud zjistil, že žalovanému byla vyplacena odměna jednatele v roce 2020 za leden ve výši 219 515 Kč, za únor 222 618 Kč, za březen 225 633 Kč, za duben 202 920 Kč, za květen 195 309 Kč, za červen 28 268 Kč, za červenec 227 527 Kč, za srpne 235 727 Kč, za září 235 042 Kč, za říjen 234 141 Kč, za listopad 234 904 Kč a za prosinec 249 629 Kč. Z Přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021 soud zjistil, že úhrn příjmů žalovaného činil 3 527 886 Kč, daň 673 921 Kč. Z potvrzení o příjmu [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že za rok 2021 byla žalobci vyplacena odměna za leden ve výši 241 797, za únor 241 550 Kč, za březen 231 519 Kč, za duben 227 392 Kč, za květen 90 666 Kč, za červen 76 318 Kč, za červenec 241 467 Kč, za srpen 264 488 Kč, za září 262 886 Kč, za říjen 262 796 Kč, za listopad 251 725 Kč a za prosinec 211871 Kč. Z faktur soud zjistil, že žalovaný účtoval [právnická osoba] za pronájem vozu částku 35 090 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu z [právnická osoba] soud zjistil, že žalobci v roce 2021 byla v měsíci lednu, únoru, březnu a květnu poslána od [zaměstnavatel] [anonymizována dvě slova] částka 35 090 Kč. Z Ukončení smlouvy o nájmu ze dne 25. 4. 2021 a z [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že smlouva o pronájmu vozu byla ukončena dohodou, ke dni 30. 4. 2021. Z faktury č. 2021 ze dne 15. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný prodal vůz [příjmení] [příjmení] [jméno] za částku 653 400 Kč. Z Potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaný dne 16. 7. 2021 obdržel platbu 353 400 Kč a 300 000 Kč. Z potvrzení příjmu [právnická osoba] ze dne 10. března 2022 soud zjistil, že žalovanému byla v lednu 2022 vyplacena odměna 201 646 Kč, v únoru 2022 odměna ve výši 201 661 Kč. Žalovaný uvedl, že mu za březen 2022 byla jako odměna vyplacena částka 241 500 Kč. 6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. dubna 2021 č.j., [číslo jednací] a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a nezletilá [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] byly na dobu před a po rozvodu manželství svěřeny do péče matky. Otec je zavázán přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 60 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2018 do 31. 10.