15 C 22/2022-89 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soud pro Prahu 7 dne 6. 11. 2021 domáhal na žalované zaplacení částky 385 322,65 Kč s přísl., když žalovaná částka představuje neuhrazený úvěr, který společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě Smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum]. Ze zprávy Ředitelství služby Cizinecké policie ze dne 21. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná, tak byla v žalobě označena, nikdy neměla na území ČR jako cizinka povolen žádný druh pobytu dle zákona o pobytu cizinců na území ČR. Žalovaná byla na území ČR od 17. 7. 2018 do 18. 7. 2018 pouze přihlášena k ubytování na adrese [adresa žalovaného], ubyt. Hotel Belvedere. Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 věty první o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle čl. 18 bod 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I. bis, dále jen„ Nařízení“) může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Současně nejde o příslušnost ve smyslu č. 24 Nařízení. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, je pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Příslušnost je dána v případě, že cizinec na našem území nepobývá, podle ust. § 86 o.s.ř. v případě, že má na území republiky majetek, což nebylo v tomto řízení nijak prokazováno ani tvrzeno, není dána příslušnost zdejšího českého soudu a tím ani pravomoc českých soudů vůbec, což je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, proto nezbylo soudu, než řízení zastavit. Výrok II. je odůvodněn ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.