15 C 97/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 25. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 20. 11. 2021 v MHD provozované žalobcem bez platné jízdenky. Za toto porušení přepravních předpisů mu byla vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 30 Kč. Přes písemnou výzvu žalovaný dlužnou částku žalobci ani částečně nezaplatil. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 20. 11. 2021 soud zjistil, že se žalovaný uvedeného dne v 07:27 hodin na lince tramvaje č. 25 v místě kontroly Prašný most prokázal pověřené osobě žalobce na výzvu neoznačeným jízdním dokladem. Z výzvy ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě přirážky ve výši 1 500 Kč a k úhradě jízdného ve výši 30 Kč s náhradou odměny advokáta za sepis a odeslání této výzvy ve výši 363 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na případné soudní vymáhání. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen„ jízdné“) podle tarifu. Podle § odst. 1 písm. a) téže vyhlášky jízdní doklad se nepovažuje za platný, jestliže cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanvoené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve spojení s § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se pověřené osobě žalobce neprokázal platným jízdním dokladem, ač použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Tím nesplnil svoji povinnost vyplývající mu ze smlouvy o přepravě osob zaplatit jízdné a žalobci tak vzniklo právo po něm jako po cestujícím požadovat zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 30 Kč dle tarifu a smluvních přepravních podmínek PID platných v době kontroly, proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobci i požadované úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů plně úspěšného žalobce soud určil jako náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradu právního zastoupení sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 200 Kč a náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč v souladu s § 14b, § 11, a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradu 21% DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám právního zástupce žalobce.