16 C 134/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 43 450 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 7. 6. 2019 si žalovaný objednal u žalobkyně [anonymizována dvě slova] realizovanou ve dnech 14. 6. 2019 – 16. 6. 2019 za dohodnutou cenu ve výši 43 450 Kč. Žalobkyně provedla objednanou službu. Žalovaný však neuhradil fakturu za provedenou [anonymizována dvě slova], přestože byl vyzván předžalobní upomínkou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný objednal dne 7. 6. 2019 u žalobkyně [anonymizována dvě slova] (e-mail ze dne 7. 6. 2019). Žalobkyně objednávku potvrdila, přičemž uvedla cenu za dopravu 43 450 Kč (e-mail ze dne 7. 6. 2019). Žalobkyně vystavila fakturu [číslo] ze dne 2. 7. 2019 na částku 43 450 Kč za dopravu za zájezd do [země] v termínu 14. – 16. 6. 2019, splatnou 1. 8. 2019 (faktura [číslo]). Jelikož žalovaný částku 43 450 Kč neuhradil, byla mu dne 22. 2. 2021 zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva ze dne 19. 2. 2021 včetně dodejky a podacího lístku). Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalobkyně a žalovaný tak platně uzavřeli smlouvu o přepravě, ze které žalovanému jako cestujícímu vyplynula povinnost zaplatit jízdné, které bylo uplatněno výše uvedenou fakturou. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když jízdné, ani částečně, neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobkyni přiznal i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 208,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 738 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 650 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 990,80 Kč.