16 C 186/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 9 858 Kč, 15 531 Kč, 9 300 Kč, 11 439 Kč a 8 463 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidel za období od 24. 4. 2019 do 7. 8. 2019, od 8. 8. 2019 do 21. 1. 2020, od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020, od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 stran vozidla [registrační značka], VIN: [VIN], které bylo evidováno jako provozované žalovanou. Žalobkyně přitom vzhledem k ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení příspěvku. Dlužná částka se skládá z neuhrazeného pojištění ve výši 9 858 Kč, 15 531 Kč, 9 300 Kč, 11 439 Kč a 8 463 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši pětkrát 300 Kč. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, byly jí zaslány předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě během řízení nijak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 9. 2019, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 10 158 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž za období 24. 4. 2019 až 7. 8. 2019 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 10 208 Kč. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 3. 2020, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 15 531 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž za období 8. 8. 2019 až 21. 1. 2020 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 16 110,80 Kč. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 10. 2020, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 9 300 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž za období 22. 1. 2020 až 30. 4. 2020 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 9 674,80 Kč. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 1. 2021, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 11 439 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž za období 1. 8. 2020 až 31. 8. 2020 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 11 794 Kč. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 22. 4. 2021, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 8 463 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž za období 1. 9. 2020 až 30. 11. 2020 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 8 803 Kč. Z předžalobních upomínek ze dne 10. 11. 2021, 18. 11. 2021, 24. 11. 2021, 13. 12. 2021 a 21. 1. 2022, se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Žalobkyně je [název žalobkyně], které podle zákona č. 168/1999 Sb. náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen povinné ručení) po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], jehož provozovatelem byla v rozhodném období podle registru vozidel žalovaná, nemělo uhrazené povinné ručení za výše uvedená období. Žalovaná ani přes výzvy příspěvek v celkové výši 54 591 Kč ani částečně neuhradila. 6. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (106, 167, 100, 123 a 91 dní x 93 Kč). 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná byla podle registru vozidel provozovatelem vozidla s [registrační značka], a proto byla povinna hradit pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Jelikož tuto povinnost nesplnila, dostala se s plněním této povinnosti do prodlení, a podle citovaného ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku. Žalobkyně přitom k určení její osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Soud přiznal žalobkyni kromě částky 54 591 Kč za neuhrazené pojištění také částku 1 500 Kč, která představuje pětkrát poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.) 9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s úhradou dlužné částky se přitom dostala po uplynutí 30 denní lhůty určené k zaplacení dlužné částky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 590,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 232 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 091 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč.