12 C 29/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Způsobem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. zjistila, že vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], (dále jen vozidlo) je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, že jako provozovatel/vlastník vozidla je zapsána žalovaná a že v období od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021 a rovněž pak od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 stran vozidla nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku písemnou výzvou, dle které splatnost příspěvku nastala dne 2. 2. 2022 a pro druhé vymezené období pak dne 3. 5. 2022, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti ve výši 6 204 Kč (= 47 Kč x 132 dní) pro první období a ve výši 5 734 Kč (= 47 Kč x 122 dní) a na poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč dle vyhlášky MF č. 205/1999 Sb. pro každé z uvedených období. Příslušenství ve formě úroku z prodlení žalobkyně žádala pouze z příspěvků a od dat uvedených ve výrocích. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 12. 7. 2022 a pro následující období upomínkou ze dne 19. 7. 2022, dlužnou částku však nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se k výzvě soudu, doručené dne 20. 2. 2023, obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvod pochybovat, a z nichž získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná je vlastníkem motorového vozidla značky Opel Astra Hatchback 1.4 16 V CB112AT, [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], o objemu 1350-1850 cm3 (viz výpis z evidence registru silničních vozidel). Vozidlo bylo provozováno bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 20. 11. 2020 – 31. 3. 2021 (tj. po dobu 132 dní) a dále pak 1. 4. 2021 - 31. 7. 2021 (tj. po dobu 122 dní). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku ve výši 6 204 Kč (= 132 dní x 47 Kč/den) a paušálních nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč výzvou ze dne 19. 11. 2021 ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení a pro druhé žalované období pak k zaplacení příspěvku ve výši 5 734 Kč (=122 dní x 47 Kč/den) a paušálních nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč výzvou ze dne 17. 2. 2022. Výzvy byly doručovány na adresu žalované (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 11. 2021 a ze dne 17. 2. 2022). Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla opakovaně upomenuta (viz Upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 23. 2. 2022 a ze dne 25. 5. 2022), naposledy předžalobní upomínkou, zaslanou jí dne 12. 7. 2022, respektive pro druhé žalované období dne 19. 7. 2022 s upozorněním na možnosti soudního vymáhání (viz předžalobní upomínka ze dne 12. 7. 2022 a ze dne 19. 7. 2022 vždy včetně údajů o sledování zásilky). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Soud hodnotí nárok žalobkyně jako nárok vyplývající z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti), podle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. <i>8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (písm. a)), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (písm. b)).</i> 9. Žalobkyně tak má právo na úhradu příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, a to ve výši, která představuje součin doby, kdy vozidlo nemělo sjednáno povinné pojištění a koeficientu dle § 2 odst. 1 písm. g) prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na paušální náklady vymáhání pak vyplývá z § 2a téže vyhlášky. 10. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl včetně práva na úrok z prodlení, které vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek žalobkyně odvíjí až od uplynutí lhůty 60 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku (tedy lhůty delší než podle § 4 odst. 6 cit. zákona (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 538 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. O povinnosti žalované, zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě, ke splnění obou povinností, bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.