18 C 171/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal toho, aby mu žalovaná zaslala omluvu ve znění uvedeném pod výrokem I. tohoto rozsudku, a dále zveřejnění omluvy, jak je uvedeno pod výrokem II. tohoto rozsudku. Důvodem uvedl, že byl zaměstnán jako , Anonymizováno, technik u , Anonymizováno, služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, , naposledy na letišti , adresa, , a to do , datum, , kdy ukončil pracovní poměr výpovědí. Za dobu svého zaměstnání zaznamenával žalobce řadu méně závažných, ale i závažných pochybení na pracovišti ze strany zaměstnavatele, ať už z hlediska dodržování předpisů na úseku bezpečnosti práce, odměňování za práci a proplácení přestávek a přesčasů, zajišťování vhodných podmínek pro výkon práce ze strany zaměstnavatele či na úseku diskriminace. V drtivé většině případů ovšem zaměstnavatel nepřijal opatření k nápravě těchto pochybení, namísto toho docházelo ze strany vedoucích i řadových pracovníků ke kritice, ostrakizaci a šikaně žalobce, to vše při vědomí zaměstnavatele bez přijetí příslušných opatření k zamezení takového zacházení se žalobcem. Žalobce se stal pro nadřízené nepopulárním, což se projevovalo např. tím, že se snažili poukázat na jím údajně nekvalitně odváděnou práci žalobcem, což v konečném důsledku vedlo k uložení důtky žalobci. Vedle toho docházelo k ostrakizaci žalobce v rámci pracovního kolektivu. Dále byl žalobce diskriminován pro původ a náboženské vyznání své snachy, pro které byl označen i za bezpečnostní riziko, což vedlo k tomu, že se mu ostatní pracovníci stranili. Žalobci přestaly být jako jedinému z techniků vypláceny prémie, byl vulgárně osočen, když upozornil na krácení revizí vrtulníků, došlo k pokusu o jeho fyzické napadení, byly mu šikanozně přidělovány směny v , Anonymizováno, , byl bezdůvodně kritizován za neschopnost. Žalobce tak raději ukončil svůj pracovní poměr, aby nemusel snášet šikanu a nepřátelské pracovní prostředí. Při skončení pracovního poměru pak nedostal ani finanční odměnu při odchodu do důchodu. I poté rezonovaly důsledky zacházení s žalobcem na pracovišti uvnitř jeho rodiny, což v konečném důsledku vedlo k rozhodnutí žalobcova syna a snachy k odstěhování se z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Uvedené jednání mělo výrazný dopad jednak na důstojnost žalobce, jednak do jeho rodinné sféry, když způsobilo odcizení rodiny. Újmu na svých osobnostních právech spatřuje žalobce zejména v tom, že za desítky let práce u zaměstnavatele si vybudoval dobrou pověst, která mu byla nezákonným chováním zaměstnavatele ničena. Žalobce vždy přistupoval k výkonu práce odpovědně, svědomitě a se vší péčí, proto pociťuje jako zásah do cti to, že mu zaměstnavatel bezdůvodně vytýkal porušení pracovních povinností a že ho popotahoval za oznamování nedostatků a závad na pracovišti. Mimo to byl žalobce tímto jednáním žalovaného nepřímo donucen ukončit pracovní poměr a předčasně odejít do důchodu. V neposlední řadě se léta šikany a nepříznivých pracovních podmínek projevila i v osobním životě žalobce, kdy došlo k rozporům v rodině a zpřetrhání vazeb. K žalovanou vznesené námitce promlčení uvedl, jeho nárok na omluvu byl vznesen jako nárok restituční, nikoliv nárok satisfakční, přičemž restituční nárok promlčení nepodléhá, nadto je vznesená námitka v rozporu s dobrými mravy.2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Namítla, že nárok žalobce je promlčen, k meritu věci pak uvedla, že tvrzení uváděná žalobcem se nezakládají na pravdě. Žalobce byl za svou práci v několikrát odměněn, bylo mu navýšeno osobní ohodnocení a předána medaile ředitele , Anonymizováno, služby. Zároveň však při přezkoušení neprokázal požadované znalosti, na což byl upozorněn, jakož i na pochybení při kontrole dotažení ocasního rotoru vrtulníku , adresa, . Žalobci bylo skutečně dáno písemné upozornění na pracovní pochybení, protože dne , datum, , z důvodu neznalosti provozních předpisů zneschopnil vrtulník v plné pohotovosti, který byl v plně letuschopném stavu. Zaměstnavatel žalobci vycházel v jeho požadavcích vstříc, stejně jako ostatním zaměstnancům. Zaměstnavateli není znám žádný případ, kdy by byl žalobcem upozorněn na závažné pochybení na pracovišti ze strany zaměstnanců, ať už z hlediska dodržování předpisů na úseku bezpečnosti práce, odměňování za práci a proplácení přesčasů, zajišťování vhodných podmínek pro výkon práce ze strany zaměstnavatele či na úseku diskriminace. tvrzení žalobce, že se všichni kolegové dohodli, že mu nebudou při výkonu zaměstnání pomáhat, je nepravdivé. Spolupráce/součinnost na pracovišti je vzhledem k jeho charakteru nezbytná a tvrzení žalobce o její absenci není pravdivé. Žalovaná popřela, že by docházel k jakékoli diskriminaci žalobce z důvodu náboženství. Pokud jde o ukončení pracovního poměru žalobce, ten svou výpověď odůvodnil odchodem do starobního důchodu. Důvodem neudělení odměny byl fakt, že žalobce nedoložil podklady pro její udělení (výměr důchodu), ač byl o potřebě jejich doložení informován.3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav:4. Žalobce byl od , datum, zaměstnán u , Anonymizováno, služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, technik (pracovní smlouva), přičemž od , datum, bylo jeho místo výkonu práce na , Anonymizováno, v , adresa, (nesporné). Žalobce dne , datum, podal výpověď z pracovního poměru, což zdůvodnil tím, že má nárok na řádný starobní důchod a k , datum, do něj chce odejít (výpověď žalobce z pracovního poměru)., právnická osoba, ohledem na vznesenou námitku promlčení, jíž shledal soud důvodnou, jak bude odůvodněno níže, zamítl soud návrhy na provedení ostatních navržených důkazů, neboť zjišťování skutečností, k jejichž prokázání byly navrženy, by bylo s ohledem na závěr o promlčení žalobního nároku nadbytečným.6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, (dále jen „AZ“) následovně:7. Podle § 10 odst. 1 AZ dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.8. Podle § 81 je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).9. Podle § 82 odst. 1 o. z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.10. Podle § 612 o. z. se v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.11. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).12. Podle § 620 odst. 1 o. z. zahrnují okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.13. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta tři roky.14. Žalobce se v rámci žaloby domáhal, aby mu za v žalobě a jejím doplnění tvrzené diskriminační jednání, resp. jednání zasahující do jeho práva na ochranu osobnosti byla dána omluva, a to jednak formou osobního dopisu, jednak aby byla zveřejněna na webu , Anonymizováno, , Anonymizováno, .15. Soud se v rámci právního posouzení věci nejprve zabýval otázkou promlčení žalobního nároku. V rámci toho se neztotožnil s argumentací žalobce o nepromlčitelnosti žalobního nároku, neboť je ve shodě s žalovanou názoru, že právo na poskytnutí omluvy je právem promlčitelným. Pokud k tomu bylo žalobcem poukazováno na doktrinální názor prezentovaný v komentovaném ustanovení § 17 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, in Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2019, je třeba upomenout, že komentované ustanovení odkazuje na judikaturu k této otázce vztaženou k právní úpravě obsažené v § 13 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) účinného do , datum, , přičemž obč. zák. skutečně promlčení nároků plynoucích z práva na ochranu osobnosti dle § 13 odst. 2 obč. zák. nestanovil (a contrario § 100 odst. 2 obč. zák., podle kterého se promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického). Na posuzovanou věc použitelná úprava obsažená v § 612 o. z. však již výslovně stanoví, že se v případě práva na život a důstojn