19 C 2/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný provedl pouze částečnou úhradu 200 Kč dne 4. 3. 2022. Dluh žalovaného tedy aktuálně činí 15 830,24 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť účastníci řízení dali svým postojem najevo, že s tímto postupem souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o připojení k distribuční soustavě [číslo] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Druhou z uvedených smluv se žalobkyně zavázala dodávat plyn žalovanému do odběrného místa nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby (smlouva o připojení k distribuční soustavě ze dne [datum], smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], včetně oznámení o výši záloh a dodatku ke smlouvě, obchodní podmínky dodávky zemního plynu). Žalovaný dne 9. 11. 2021 trvale opustil odběrné místo (oznámení ze dne 9. 11. 2021). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek na dodávkách plynu za období od 14. 11. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 16 030,24 Kč fakturou ze dne 16. 11. 2021 se splatností do 7. 12. 2021 (faktura [číslo] ze dne 16. 11. 2021). Žalovaný vyúčtovaný plyn a související služby v plné výši neuhradil, a proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (výzva ze dne 5. 4. 2022, včetně dodejky). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost řádně a včas uhradit vyúčtovanou cenu dodávek plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 830,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť mu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na tzv. formulářových žalobách uplatňuje nároky na zaplacení nedoplatků za dodávky plynu a spojených služeb, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.