8 C 275/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 11 556, 58 s příslušenstvím uvedeným ve výroku toto rozsudku, a to z důvodu nesplněné smluvní povinnosti vyplývající pro žalovaného ze Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo] ze dne 19. 8. 2021. Žalovanému byl dne 19. 8. 2021 poskytnut podnikatelský účelový úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v jednorázové splátce do 25 dnů od dne jeho poskytnutí. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil a ničeho neuhradil. Žalobkyně s žalovaným následně uzavřela Dohodu o uznání dluhu [číslo] ze dne 13. 9. 2021. Termín splatnosti dluhu byl posunut na 13. 10. 2020 a byl sjednán nový poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 356 Kč. Žalovaný v dohodě uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Žalovaný však ničeho neuhradil, přestože byl žalobkyní vyzván. Žalobkyní požadovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 5 356 Kč sestávající z poskytnutého úvěru ve výši 4 000 Kč a dále z poplatku za prodlužení splatnosti ve výši 1 356 Kč, smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné částky 5 356Kč (tedy 2 678 Kč), smluvní pokuty ve výši 50 % denně z částky 5 356 Kč od 14. 10. 2021 do 1. 2. 2022 kapitalizovanou částkou 2 972, 58 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 5 356 Kč od 14. 10. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci zdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující skutkové závěry. Ze Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo] ze dne 19. 8. 2021 je patrné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, výše poskytnutého úvěru činila 4 000 Kč. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikající osoba a se zavázal úvěr splatit v jednorázové splátce, a to do 25 dnů od poskytnutí úvěru. Z Oznámení o provedení příkazu k úhradě vyplývá, že žalobkyně zaslala dne 19. 8. 2021 na účet žalobce částku 4 000 Kč. Z Dohody o uznání dluhu [číslo] ze dne 13. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobkyni dluh ve výši 5 356 Kč (nesplacenou jistinu 4 000 a poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 356 Kč), který se zavázal uhradit do 13. 10. 2021. Strany se dohodly, že pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou dluhu po delší dobu než 14 dnů, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky 5 356 Kč. Dále si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0. 5 % z dlužné částky za každý den prodlení, pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splacením dluhu delším než 2 dny. Žalovaný se rovněž zavázal k uhrazení jednorázového sankčního poplatku ve výši 50 Kč a za každou jednotlivou upomínku zaslanou prostřednictvím SMS a ve vši 250 Kč za každou jednotlivou upomínku zaslanou v listinné podobě prostřednictvím pošty, pokud se ocitne v prodlení se splacení dluhu delším než 2 dny. Dohoda o uznání dluhu byla uzavřena za využití prostředků komunikace na dálku. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím svého právního zástupce a upozornila ho na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2048 odst. 1 o. z platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty urči, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanový vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba důvodná. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal, avšak neuhradil v době jeho splatnosti (do 13. 10. 2021). Žalobkyni rovněž vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky 5 356Kč (tedy 2 678 Kč) a smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 5 356 Kč od 14. 10. 2021 do 1. 2. 2022 kapitalizovanou částkou 2 972, 58 Kč a rovněž sankční poplatek za odeslané SMS a písemné upomínky ve výši 550 Kč. Žalobce se s úhradou dluhu dostal do prodlení, proto je povinen zaplati zákonný úrok z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 5 356 Kč od 14. 10. 2021 do zaplacení 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 556,58 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.