10 C 12/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 17,99 % p. a. a poplatky dle platného ceníku. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami dne , datum, zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost I, právnická osoba, , která pak tuto pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalobkyně tak nárokuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, a dále úrok ve výši 17,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně v v podání ze dne , datum, . Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z smlouvy o úvěru ze dne , datum, a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 17,99 % ročně. Žalovaný měl úvěr splatit v pravidelných 94 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne , datum, . Dále bylo ujednáno (čl. 8 smlouvy), že v případě porušení smlouvy, jakým je i prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek, má právní předchůdkyně žalobkyně právo prohlásit celý úvěr za splatný. Nedílnou součástí smlouvy pak byly všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z úvěrového účtu a doručenky autorizačního kódu vyplývá, že žalovaný prostředky vyčerpal dne , datum, , když mu byla na jeho bankovní účet připsána částka , částka, a , částka, (celkem , částka, ). Ze záznamu banky o zaplacených splátkách úvěru vyplývá, že žalovaný se dostal prodlení se splácením úvěru. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky, k čemuž mu byla stanovena lhůta do , datum, . Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila veškeré závazky žalovaného za splatné z důvodu porušení smluvních podmínek a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ve výši , částka, vzniklého na základě smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího archu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího archu, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky, společnosti , právnická osoba, ., přes společnost , právnická osoba, . postoupena až na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, , včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byla vyzván k úhradě dlužné částky z titulu neplnění závazku ze smlouvy o úvěru. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatil.5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud zhodnotil, že dne , datum, byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . V řízení bylo z listinných důkazů prokázáno, že žalovaný předmětný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou poskytnutý úvěr zesplatnila, přičemž vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. Právní předchůdkyni žalobkyně z titulu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně z části kapitalizovala a od , datum, je požaduje do zaplacení. Požadovaný nárok žalobkyně je přitom v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly stanoveným limitům o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Pohledávka za žalovaným pak byla podle § 1879 o. z. platně postupně postoupena až na žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný úvěr neuhradil ani po výzvě k plnění, je povinen uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství představovaného obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostala do prodlení. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad v