8 C 252/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to s tvrzením, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu – „, Anonymizováno, “ č. , číslo, . Počátek pojištění byl sjednán ke dni , datum, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě, a to oproti závazku žalované platit žalobkyni sjednané pojistné ve výši , částka, . Pojistné bylo splatné v pravidelných čtvrtletních splátkách. Žalovaná porušila své povinnosti, když neuhradila pojistné řádně a včas. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy, a to ke dni , datum, . Žalovaná částka představuje dluh žalované z neuhrazeného pojistného za období od , datum, do , datum, . Jelikož žalovaná nezaplatila žalobkyni dlužné pojistné řádně a v čas, má žalobkyně dále právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že závazek zřízený mezi žalobkyní a žalovanou představoval vzájemný závazek mezi podnikateli, požadovala žalobkyně dále úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci zdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z pojistné smlouvy - , Anonymizováno, č. , číslo, soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne , datum, pojistnou smlouvu, kterou se zavázala poskytovat žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti v rozsahu uvedeném v této smlouvě. Žalovaná se za poskytování těchto služeb zavázala platit žalobkyni pojistné, přičemž výše pojistného činila za roční období , částka, . Pojistné bylo splatné v pravidelných čtvrtletních splátkách. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s automatickou prolongací. Počátek pojištění byl sjednán ke dni , datum, .5. Z upomínky dlužné částky ze dne , datum, se podává, že žalobkyně upozornila žalovanou na dlužné pojistné, kdy ke dni , datum, nezaplatila sjednanou čtvrtletní splátku pojistného ve výši , částka, . Současně za účelem zaplacení dlužného pojistného stanovila žalované dodatečnou lhůtu do , datum, , přičemž jí upozornila na to, že pokud dlužné pojistné v dodatečně stanovené lhůtě neuhradí, dojde k zániku pojištění.6. Z oznámení o zániku dlužného pojistného ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o tom, že ke dni , datum, došlo k zániku pojištění sjednaného shora uvedenou pojistnou smlouvou. Důvodem zániku bylo neplacení pojistného. Zároveň žalovanou upomenula k zaplacení dluhu na neuhrazeném pojistném ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, .7. Upomínky dlužné částky před podáním žaloby ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně žalovanou upomenula k zaplacení dluhu na neuhrazeném pojistném po zániku pojištění ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně podacího arch soud zjistil, že žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k zaplacení neuhrazeného pojistného, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení předžalobní upomínky. Současně ji upozornila na to, že nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě zaplacena, bude nucena se jejího uhrazení domáhat soudní cestou.9. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že skutkový stav odpovídá tomu, jak jej pospala žalobkyně v žalobě. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou pojistnou smlouvu – „, Anonymizováno, “ č. , číslo, , kterou se zavázala poskytovat žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti v rozsahu uvedeném v této smlouvě, a to oproti závazku žalované platit žalobkyni za poskytnuté služby pojistné. Pojištění zaniklo dne , datum, poté, co žalovaná neuhradila pojistné splatné dne , datum, , ačkoliv byla k jeho úhradě žalobkyní vyzvána a byla jí za tímto účelem stanovena dodatečná lhůta delší než jeden měsíc, přičemž byla žalobkyní současně upozorněna na to, že nebude-li pojistné v dodatečně stanovené lhůtě uhrazeno, pojištění zanikne. Po zániku pojištění byla žalovaná o zaplacení dlužného pojistného opakovaně upomínána naposledy předžalobní upomínkou. Žalovanou nebylo v řízení tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni dlužné pojistné, byť jen částečně uhradila.10. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.11. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.12. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.13. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky , částka, .17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na zjištěná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla na základě platně uzavřené pojistné smlouvy povinna platit žalobkyni pojistné v pravidelných čtvrtletních splátkách. Tuto povinnost porušila, když žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne , datum, . Pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného dne , datum, . Žalobkyně má právo na to, aby jí bylo zaplaceno neuhrazené pojistné za dobu trvání pojištění, tedy pojistné za období do , datum, do , datum, jehož výše činí , částka, . Jelikož žalovaná neuhradila dluh na pojistném řádně a včas, ocitla se v prodlení a žalobkyně má právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že závazek zřízený mezi žalobkyní a žalovanou představoval vzájemný závazek mezi podnikateli, má žalobkyně dále právo na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . S ohledem na výše uvedené vyhověl soud žalobě v plném rozsahu a rozhodl proto tak, jak i uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .