8 C 32/2023-107 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky na základě smlouvy o vydání kreditní karty č. , číslo, . Banka uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , číslo, , která je smlouvou o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, jak vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Dle obchodních podmínek byla banka v případě porušení smlouvy ze strany držitele karty oprávněna prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za okamžitě splatné. V souladu s těmito podmínkami tak přistoupila banka dopisem ze dne , datum, k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce , částka, , z částky ve výši , částka, sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky , částka, sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný navrhnul žalobu zamítnout co do veškerého příslušenství jistiny a náhrada nákladů řízení. Pokud žalobkyně tvrdí, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tím, že byl do spisu založen „Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta“, pak pouhé formální prohlášení neprokazuje skutečnost, zda žalobkyně skutečně tuto povinnost splnila a nedokládá ji ani ve spise. Má za to, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného a tím je smlouva absolutně neplatná.3. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a.s. a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a mezi žalobcem a společností , právnická osoba, ., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .4. Z provedených důkazů (smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, poštovní archy, návrh smlouvy o vydání kreditní karty , hodnota, , č. , číslo, , protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, výpis z účtu kreditní karty, prohlášení o okamžité splatnosti dluhu) soud zjistil následující skutkový stav: Banka uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , číslo, . Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet. Žalovaný z poskytnutého úvěrového rámce čerpal svoji povinnost splácet čerpaný úvěr řádně a včas nesplnil. Dlužná jistina dle výpisu činí , částka, , částka ve výši , částka, je kapitalizovaným smluvním úroku, částka , částka, se sestává z poplatků. Banka dopisem ze dne , datum, přistoupila k zesplatnění celé dlužné částky. Podle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vycházel právní předchůdce žalobkyně z příjmu deklarovaného žalovaným , částka, , byli porovnány jeho příjmy a výdaje, výpočtem zjištěna částka disponibilních prostředků. Z protokolu není zřejmé, zda deklarovaný příjme byl doložen, z jakých výdajů banka vycházela při posouzení příjmů a výdajů. Důkaz předložený žalobkyní, výpis z účtu žalovaného v době po poskytnutí úvěrového rámce, považuje soud za irelevantní, neboť nemá vypovídací hodnotu ke dni posuzování disponibility žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy.5. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle z.č. 257/2016 Sb. ,o spotřebitelském úvěru, ust. § 86 (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Soud tak má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) pos