10 C 74/2025-20 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že od , datum, není vlastníkem vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě uzavření kupní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a úhrady kupní ceny došlo ke dni podpisu smlouvy k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalovaný byl v zákonné desetidenní lhůtě ode dne podpisu smlouvy povinen na své náklady zajistit přepis vozidla v registru vozidel, ale neučinil tak. Žalobkyně se proto domáhá určení, že není vlastníkem vozidla ke dni podpisu kupní smlouvy, aby bylo možno provést změnu zápisu v registru vozidel bez součinnosti žalovaného. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřuje v hrozící reálné újmě, neboť je doposud v registru vozidel vedena jako vlastník a provozovatel vozidla, aniž by však měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel silničního provozu, když zápis neodpovídá skutečnému stavu. Odpovědnost za případné dopravní přestupky tak nese žalobkyně. Žalovaný byl k podání žádosti o změnu údajů v registru vozidel vyzván předžalobní výzvou dne , datum, , ale svou povinnost nesplnil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení byl nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Dne , datum, se žalobkyně zavázala převést na žalovaného vlastnické právo k předmětnému vozidlu a žalovaný se zavázal jej převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu. Účastníci se dále dohodli, že vlastnické právo přechází na kupujícího úplným zaplacením kupní ceny, jež činila dle čl. 2.2 smlouvy celkem , částka, , s tím, že změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel zajistí na své náklady v zákonné lhůtě žalovaný (Kupní smlouva č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Téhož dne žalovaný vozidlo převzal (Protokol o předání vozidla ke kupní smlouvě č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Za vozidlo žalovaný zaplatil v hotovosti kupní cenu , částka, (Faktura č. , hodnota, , příjmový pokladní doklad , Anonymizováno, ). Žalovaný přepis vozidla v registru vozidel nezajistil, pročež jej žalobkyně ke splnění této povinnosti vyzvala předžalobní upomínkou ze dne , datum, (předžalobní upomínka, potvrzení o podání).5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně na žalovaného převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu, které žalovaný převzal a zaplatil za něj kupní cenu ve výši , částka, . Žalovaný se současně zavázal provést na své náklady v zákonné lhůtě přepis vozidla v registru vozidel, tuto povinnost však nesplnil.6. Po právní stránce soud věc hodnotil následujícím způsobem.7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně na takto podané určovací žalobě naléhavý právní zájem. Údaj v registru vozidel totiž odporuje skutečnému stavu vlastnictví předmětného vozidla, když je žalobkyně v registru vozidel stále vedena jako jeho vlastník a provozovatel.9. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), mají orgány veřejné moci příslušné právní předpisy vykládat ústavně konformně, aby vyloučily případnou odpovědnost za přestupky a umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel. Jedině tak lze zajistit, aby údaje o vlastníkovi vozidla v registru vozidel neodporovaly skutečnému stavu nebo aby se důsledky napadeného ustanovení jinak negativně nepromítly do jeho právní sféry. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, není žádoucí, aby byla v registru evidována jako vlastník vozidla osoba, která vlastníkem prokazatelně není. V takovém případě se totiž údaj v registru dostává do rozporu nejen se skutečným stavem, což jej činí v podstatě zbytečným, ale také se zákonem o ochraně osobních údajů, a tedy s právy třetích osob. Žalobkyně tak má na určení naléhavý právní zájem.10. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z., přičemž téhož dne se žalovaný na základě č. l. 3 této smlouvy stal vlastníkem Vozidla, když zcela zaplatil kupní cenu. Podle čl. 1 smlouvy měl žalovaný na své náklady provést přepis vozidla v registru vozidel, přičemž tak měl učinit v zákonné lhůtě. Ta činí podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 10 pracovních dní, kdy v této lhůtě plynoucí ode dne převodu vlastnického práva, tj. od , datum, měl žalovaný podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla. Svou povinnost však nesplnil, resp. splnění své povinnosti v řízení netvrdil, natož pak aby jej prokázal. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Při určení tarifní hodnoty ve sporech o určení vlastnictví či neplatnosti právních úkonů soud primárně vychází z ceny věci, která je předmětem sporu (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, , jedné po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náklady řízení tak čítají dohromady částku , částka, .