15 C 239/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný neměl v období od , datum, do , datum, (celkem , hodnota, dní) stran vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující , Anonymizováno, kg, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla: , Anonymizováno, (dále jen „vozidlo RZ: , SPZ, “) uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž dle údajů zapsaných v registru silničních vozidel byl v rozhodném období jeho provozovatelem. Žalobkyně má podle zvláštního zákona právo na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho evidence v registru silničních vozidel. Celková výše příspěvku za rozhodné období činí , částka, , přičemž jeho výše byla vypočtena jako součin počtu dní, po které žalovaný porušoval povinnost mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše zákonné denní sazby stanovené pro daný druh vozidla. Právo na příspěvek se žalobkyně u žalovaného pokusila uplatnit nejprve mimosoudní cestou, tudíž dále požaduje paušální náhradu nákladů jí v této souvislosti vzniklých, a to ve výši , částka, . Žalovaný byl dne , datum, písemně vyzván k úhradě příspěvku, přičemž výzva obsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalovaný byl k zaplacení dlužného příspěvku a dále paušální náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva na zaplacení dlužného příspěvku opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů (z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne , datum, , z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne , datum, , z informace z Registru silničních vozidel a z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání) dospěl soud k závěru, že skutkový stav odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. V období od , datum, do , datum, nebylo k vozidlu RZ: , SPZ, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv bylo evidováno v registru silničních vozidel. Jako provozovatel tohoto vozidla byl v rozhodném období v registru silničních vozidel evidován žalovaný. Žalobkyně žalovaného dne , datum, písemně vyzvala k zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a následně jej k jeho zaplacení opakovaně upomínala, a to i předžalobní upomínkou. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s mimosoudnímu uplatněném práva na příspěvek.5. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Žalobkyně je , právnická osoba, , které podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“) náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Podle naposledy jmenovaného ustanovení platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidle na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je provozovatelem silničního vozidla osoba, které je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Žalovaný tuto povinnost porušil, když v období od , datum, do , datum, neměl uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stran shora uvedeného vozidla, jehož byl v rozhodném období provozovatelem. Vznikla mu proto podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti a dále paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou v souladu s § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. stanoveny vyhláškou Ministerstva , Anonymizováno, č. 69/2024 Sb. Podle § 5 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti , částka, , jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3500 kg. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 6 vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 69/2024 Sb. , částka, . Žalovanému tudíž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši , částka, (, částka, x 116 dní) a dále paušální náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, .6. Jelikož žalovaný k výzvě žalobkyně nezaplatil příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla řádně a včas, ocitl se prodlení. Žalobkyně má proto právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a rozhodl proto tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .