15 C 71/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 74 017,39 Kč s přísl. s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny č. , hodnota, . Na základě smlouvy dodávala žalovanému elektřinu a distribuční služby na adresu , adresa, , EAN kód , číslo, , kdy si za tyto služby žalovaný zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávky elektřiny žalované za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, znějícím na částku , částka, , na kterou bylo žalovaným zaplaceno , částka, , a za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, znějící na částku , částka, , zbývá tedy dluh ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku, ten jí však navzdory zaslané předžalobní upomínce k dnešnímu dni ničeho neuhradil.2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nijak nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř“.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ze smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu a elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, výše uvedenou smlouvu na dobu určitou, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny, tj. dodávat elektřinu do odběrného místa , adresa, a zajistit související služby v rámci elektrizační soustavy, a žalovaný se zavázal řádně a včas hradit závazky spojené s dodávkou elektřiny do tohoto odběrného místa. Z dopisu žalobkyně o změně obchodních podmínek ze dne , datum, , všeobecných obchodních podmínek ze dne , datum, , obchodních podmínek produktové řady Exclusive ze dne , datum, a podací knihy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v souladu s § 11a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) včas oznámila žalovanému změnu ceníku elektřiny Exclusive. Účinnost Všeobecných obchodních podmínek ze dne , datum, a obchodních podmínek produktové řady Exclusive ze dne , datum, nastala dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nevyužil svého práva vypovědět závazek ze smlouvy ve lhůtě do desátého dne před účinností změny dle § 11a odst. 2 energetického zákona, řídily se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným všeobecnými obchodními podmínkami ze dne , datum, a obchodními podmínkami produktové řady Exclusive ze dne , datum, Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla vyfakturována spotřeba elektřiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, se splatností , datum, . Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla vyfakturována spotřeba elektřiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, se splatností , datum, . Žalovaný na vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , uhradil částku ve výši , částka, . Celkový dluh žalovaného tak činí částku , částka, . Z upomínek k zaplacení dlužné částky bylo zjištěno, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky žalobkyní upomínán. Žalovaným nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce žalobkyni uhradil.5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Podle ust. § 11a odst. 2 energetického zákona, zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4.7. Podle ust. § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Soud na základě zjištěných skutečností z listinných důkazů shledal nárok žalobkyně důvodným. Mezi účastníky byly platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 energetického zákona, ve spojení s ust. § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyně oznámila žalovanému změnu obchodních podmínek s dostatečným předstihem a řádně ho poučila o právu žalovaného odmítnout změny a vypovědět smlouvu. Žalovaný tohoto svého práva nevyužil. Žalobkyně prokázala jak důvodnost nároku, tak i její výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu za dodávky elektřiny, soud nároku žalobkyně zcela vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, přiznal žalobkyni rovněž i zákonný úrok dle ust. § 1970 o. z., jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 854 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 701 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 017,39 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 4 100 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 3 a. t, z toho jednoho , datum11. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.