15 C 64/2026-22 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 14 939 Kč s příslušenstvím, a to s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, . Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrového místa na adrese , adresa, elektřinu, a to oproti závazku žalované elektřinu odebírat a platit za ni žalobkyni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalobkyně dále dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, , na základě které se zavázala žalované do odběrového místa na adrese , adresa, dodávat elektřinu, a to oproti závazku žalované elektřinu odebírat a platit za ni žalobkyni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná porušil své smluvní povinnosti, když žalobkyni neuhradila řádně a včas cenu za dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, . Celkový dluh žalované za dodanou elektřinu za dané období činí celkem 14 939 Kč. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala naposledy předžalobní upomínkou.2. Žalovaná zůstal nečinná a k žalobě se nijak nevyjádřila.3. Účastníci na základě výzvy dali svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující dílčí závěry o skutkovém stavu.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala od , datum, dodávat žalované do odběrového místa na adrese , adresa, elektřinu a dále zajišťovat distribuci a související služby, a to oproti závazku žalované elektřinu odebírat a platit za ni a poskytnuté služby žalobkyni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy.6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , číslo, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala od , datum, dodávat žalované do odběrového místa na adrese , adresa, elektřinu a dále zajišťovat distribuci a související služby, a to oproti závazku žalované elektřinu odebírat a platit za ni a poskytnuté služby žalobkyni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy.7. Z mimořádné (konečné) faktury za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, vystavila žalované fakturu znějící na částku 8 827 Kč s datem splatnosti stanoveným ke dni , datum, . Vyúčtovaná částka sestávala z ceny za dodávky elektřiny do odběrového místa na adrese , adresa, a za poskytnuté související služby za období od , datum, do , datum, .8. Z mimořádné (konečné) faktury za elektřinu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, vystavila žalované fakturu znějící na částku 6 112 Kč s datem splatnosti stanoveným ke dni , datum, . Vyúčtovaná částka sestávala z ceny za dodávky elektřiny do odběrového místa na adrese , adresa, a za poskytnuté související služby za období od , datum, do , datum, .9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 14 939 Kč, přičemž jí za tímto účelem poskytla dodatečnou lhůtu do , datum, . Žalobkyně žalovanou současně upozornila na to, že nebude-li dlužná částka v dodatečně stanovené lhůtě uhrazena, bude nucena se jejího zaplacení domáhat soudní cestou.10. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem.11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.12. Podle § 1968 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za plnění odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanový vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalovaná porušil smluvní povinnosti, když žalobkyni neuhradila vyúčtovanou cenu dodávek elektřiny a poskytnutých souvisejících služeb řádně a včas. Jelikož se žalovaná se zaplacením dlužné částky ocitla v prodlení, má žalobkyně dále právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a rozhodl tedy tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za analogického použití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a.t.“), kdy účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, tak náleží částka 900 Kč představující 450 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Analogické použití advokátního tarifu pro určení výše náhrady hotových výdajů vychází z judikatury Nejvyššího soudu, který v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, konstatoval, že jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř.