23 C 66/2018-119 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 20.459 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo na silnici I. třídy ve směru jízdy na [anonymizováno] v úseku [anonymizováno] km v katastru [územní celek] k dopravní nehodě, při níž řidič [jméno] [příjmení] poškodil svým vozidlem [anonymizováno] r.z. [anonymizováno] svodidla a sloupky. Opravu provedla [právnická osoba], která za opravu vyfakturovala částku 132.188 Kč. V rámci likvidace pojistné události žalovaná neuhradila částku 20.459 Kč z titulu amortizace. Žalobce však [právnická osoba] uhradil celou částku, tedy i 20.459 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává. Učinila nesporným, že došlo dne [datum] k dopravní nehodě v předmětném úseku silnice I. třídy, a též to, že vozidlo bylo pojištěno u žalované. Též uvedla, že žalobci uhradila částku 111.729 Kč. Dále uvedla, že východiskem pro stanovení výše skutečné škody na věci je její obvyklá cena v době poškození a dále se zohlední, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Namítala, že žalobce se domáhá úhrady ceny nových svodidel, aniž by uváděl přesný typ poškozených svodidel, jejich stav v době před škodnou události, stáří, dobu životnosti, a to jak byla poškozená. Též namítala, že životnost svodidel není neomezená a v návaznosti na druh svodidel se může pohybovat v rozmezí 30 – 35 let. Zároveň uvedla, že poškozená svodidla byla namontována v roce 2003 a byla tedy v polovině doby své životnosti. Mezi účastníky tedy nebylo sporu o tom, že dne [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě, a že škůdce byl pojištěn u žalované. Spor nebyl ani o výši vyplacené částky. Mezi účastníky tak byl spor o výši škody vzniklé na svodidlech. Z faktury [číslo] kterou za opravu svodidel vystavila [právnická osoba] je zřejmé, že částka za opravu činila 132.188 Kč. Též bylo v řízení prokázáno, že rozdíl mezi částku poskytnutou žalovanou a částkou, kterou shora uvedené společnost vyplatila, uhradil žalobce, jak vyplývá z opisu položek bankovních výpisu, a to dne [datum]. Oznámením o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uhradila žalobci částku 111.729 Kč. U ústního jednání dne [datum] soud poučil žalobce, že je třeba prokázat funkčnost svodidel bezprostředně před nehodou. Poučení soudu směřovalo na situace, kdy k poškození svodidel dochází poměrně často a žalobce tedy musí prokázat, že svodidla v době dopravní nehody nebyla již poškozena. Žalobce prokazoval funkčnost svodidel záznamy o provozu vozidla vnitrostátní dopravy ze dne [datum] a [datum], ze kterých vyplývá, že v době kontroly svodidla nebyla poškozena, resp. v záznamech o poškození svodidel žádný údaj není. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec žalobce uvedl, že podpis na záznamu o provozu vozidla ze dne [datum] je jeho. Dále uvedl, že pokud by byla svodidla poškozena pak by se to nezapisovalo do tohoto záznamu, ale do deníku služeb. Záznam byl vlastně potvrzením, že daný úsek byl skutečně projet. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobce uvedl, že on byl spolujezdcem [jméno] [příjmení], který byl řidičem. Na nehodu si nepamatoval. Shodně uvedl, že nehoda a poškození by se zapisovalo do deníku služeb. Zároveň však uved, že ze záznamu vyplývá, že inkriminovaný kilometr [anonymizováno] skutečně projížděli a je z něj v podstatě zřejmé, že tam nehoda nebyla, a že tam též nebyla žádná poškozená svodidla. Též uved, že všechna poškození se do záznamu neuvádějí, ale ta zásadní ano, a to např. když věc řeší Policie ČR. V souzeném případě má soud, ohledně funkčnosti svodidel za prokázané, že skutečně před nehodou poškozena nebyla. Sice oba svědci uvedli, že poškození se zaznamenává do deníku služeb, ale svědek [příjmení] výslovně uvedl, že do záznamu se poškození, která jsou zásadní, např. když věc řeší Policie ČR, zapisují. Soud má za to, že výpověď zejména svědka [jméno] [příjmení] dostatečně prokazuje, že svodidla před předmětnou nehodou poškozena nebyla, neboť svědci předmětný úsek projížděli a poškození nezaznamenali. S ohledem na to, že soud měl funkčnost svodidel v době před nehodou za prokázanou, neprováděl již důkaz znaleckým posudkem na stanovení hodnoty svodidel, jak navrhovala žalovaná, neboť svodidla jsou specifickou komoditou, u níž postup uváděný žalovanou, tedy započítání amortizace, není na místě. Podle ust. 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. (dále jen zákon), poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě15d), jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích15c). Podle ust. § 2969 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Jak již bylo shora uvedeno, mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k nehodě skutečně dne [datum] došlo a předmětné vozidlo bylo pojištěno dle zákona u žalované. Též mezi účastníky nebyl spor o výši poskytnutého pojistného plnění. Zároveň pak v řízení bylo prokázáno, že oprava svodidel činila 132.188 Kč a žalobce opravci uhradil celou tuto částku. Přitom ze shora citovaného ust. § 9 zákona vyplývá povinnost žalované k náhradě škody na svodidlech. Žalovaná pak při plnění vychází z obvyklé ceny v době poškození a zohlední přitom, co poškozený musel vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Jak již bylo Nejvyšší soudem ČR judikováno, svodidla nejsou běžnou tržní komoditou, a proto pokud jde o stanovení obvyklé ceny, nepřipadá v úvahu argumentace amortizace, tedy opotřebení věci. Navíc je třeba poukázat, že svodidla nebyla ještě ani v polovině doby své funkčnosti. Za situace, kdy žalobce prokázal funkčnost svodidel v době před nehodou a též to, že opravci uhradil celou vyfakturovanou částku, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úrok z prodlení od data doručení žaloby žalované, což je rozhodně později než od kdy by úrok z prodlení mohl požadovat, neboť oznámení o poskytnutí pojistného plnění je z data [datum]. Protože však soud nemůže překročit návrh účastníka, přiznal soud úrok z prodlení od [datum]. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl plně úspěšný. Náklady jsou tvořeny 6 úkony po 300 Kč a zaplaceným soudním poplatkem v částce 1.023 Kč. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když tyto náklady jsou tvořeny přiznaným svědečným. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.