26 C 318/2020-35 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 7.491 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 8. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl od 29. 11. 2018 do 30. 4. 2019 k vozidlu v rozporu se zákonem sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 153 dní. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti, splatnost příspěvku nastala dne 4. 8. 2019. Žalobce požaduje částku 7.491 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou 47 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (což činí 7.191 Kč), a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobce v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, zjistil soud následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě ze dne 20. 6. 2019 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], neboť jím vlastněné a provozované vozidlo reg.zn. [anonymizováno] nebylo v období od 29. 11. 2018 do 30. 4. 2019, tedy po dobu 153 dní, pojištěno. Za to žalobce účtoval částku 7.491 Kč sestávající ze 153 denních sazeb ve výši 47 Kč a nákladů ve výši 300 Kč. Upomínkami ze dne 28. 8. 2019 a 20. 11. 2019 vyzval žalobce opětovně žalovaného k úhradě dlužné částky. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2020. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. K vozidlu, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a žalovaný je tak dle § 4 odst. 1 uvedeného zákona povinen zaplatit žalobci příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný rovněž povinen zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč. Z toho částku 400 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. sp. zn. 26 C 250/2020) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud určil tuto odměnu na částku 600 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. jednoduchá výzva k plnění). Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.