13 C 87/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 23. 2. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvádí, že žalovanému byla dne 18. 4. 2019 poskytnuta záchytná služba, za kterou mu byl ze strany žalobkyně předložen daňový doklad, který však žalovaný do dnešního dne neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Vztahy s mezinárodním prvkem podléhají režimu zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod [číslo] Sb. m. s. (dále také jen„ mezinárodní smlouva“). Podle článku 48 mezinárodní smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli (odst. 1). Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (odst. 2). Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá (odst. 3). Forma smlouvy se řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek (odst. 4). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (odst. 5). Jelikož závazek vznikl na území České republiky, řídí se závazek podle článku 48 odst. 2 výše uvedené mezinárodní smlouvy českým právem. Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci pak vyplývá z článku 48 odstavce 5 mezinárodní smlouvy, když žalovaný má na území České republiky své bydliště. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Podle § 89b odst. 1 zákona [číslo] o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 zákona [číslo] o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 2053 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 26. 2. 2020 žalovanému záchytnou službu v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], která je provozována žalobkyní, a to z toho důvodu, že žalovaný pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování a ohrožoval sebe nebo své okolí. Stejného dne uznal žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni, ve kterém se zavázal tento dluh zaplatit do 30 dnů od podpisu tohoto uznání dluhu. Za poskytnutí této služby byla žalovanému vystavena faktura – daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 000 Kč se splatností dne 27. 3. 2020. Tato částka odpovídá ceně za jednotlivé ošetřující úkony včetně nákladů na ubytování žalovaného. Žalovaný však na tuto částku ani po předžalobní výzvě k plnění ze dne 25. 11. 2020 od právního zástupce žalobkyně neuhradil ničeho, pročež byla žalobkyně z okolností nucena domáhat se svého práva před soudy. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Z toho částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.