23 C 102/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se žalobou doručenou do podatelny zdejšího soudu dne 25.1.2021 domáhal na žalované zaplacení částky 9 844,86 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 15.5.2019 se společností [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 9 844,86 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit do 15.7.2020. Žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobce se pak stal vlastníkem pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru ze dne 15.5.2019 bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] umožnila žalované dne 15.5.2019 čerpat úvěr až do úvěrového limitu 80 000 Kč. Platební informací právního předchůdce žalobce bylo prokázáno, že celková dlužná částka k datu splatnosti 15.7.2020 činí 9 844,86 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2020 bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Dopisem ze dne 13.1.2021 označeným jako oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované toto postoupení oznámeno. Právním zástupcem žalobce byla žalované zaslána předžalobní výzva ze dne 13.1.2021. V řízení tedy bylo prokázáno poskytnutí úvěru žalované ve výši 9 844,86 Kč, který se zavázala vrátit do 15.7.2020. Žalovaná však ničeho neuhradila. Aktivní legitimace žalobce ve sporu vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020, když podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) a podle ust. § 1880 odst. 1 obč. zák., podle kterého, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 2395 obč. zák., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalovaná úvěr neuhradila. Dle citovaných ustanovení byla přitom žalovaná povinna čerpané částky úvěru vrátit úvěrujícímu subjektu, resp. po postoupení pohledávky žalobci, který se stal vlastníkem pohledávky za žalovanou. O úroku z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalobce byl plně úspěšný. Náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč, jednoho úkonu právní pomoci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 750 Kč, dvou úkonech právní pomoci dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 1 500 Kč, třech režijních paušálech po 300 Kč a 21% DPH (977 Kč), tj. celkem 6 027 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.