24 C 109/2020-180 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 24. 5. 2020 domáhá určení, že je vlastníkem ideální ½ pozemku parc. č [částka s příslušenstvím] v k. ú. [část obce], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu hlavního města Prahy, Katastrální pracoviště Praha, od 1. 6. 2017. Žalobu odůvodnil tak, že skutkový děj vymezuje žalobou od 1. 1. 2016 do 1. 6. 2017, jak je specifikováno listinou z 1. 6. 2017 o odvolání darů pro nevděk, nicméně nevděk sám a jeho negativní následky trvají věcně dosud. Účastníci uzavřeli dne 18. 5. 2005 darovací smlouvu o darování pozemku parc. č [částka s příslušenstvím] v k. ú. [část obce] ([list vlastnictví]), [obec a číslo], hlavní město Praha s vkladem práv povolených rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, Katastrální pracoviště Praha, pod č. j. V-19573/2005 s právními účinky vkladu dne 18. 5. 2005. Žalobce 1. 6. 2017 dar odvolal a současně vyzval obdarovanou o vydání id. ½ daru zpět, a to poskytnutím součinnosti podpisem souhlasného prohlášení o zániku práva nemovitostí podle ust. § 66 katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Žalovaná součinnost neposkytla. Právní jednání učinil dárce dne 1. 6. 2017 v 10:42 hodin elektronickou poštou. Dárci předmětné nemovitosti byli manželé [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 11. 2011 pod č. j. 6 C 320/2009, právní moc 29. 1. 2013, předtím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2012, č. j. 7 C 81/2011, právní moc 29. 3. 2012, bylo společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Za prvé: obdarovaná nechala dárce vyvést z darovaného pozemku parc. [číslo] v [obec] [část obce], dne 23. 6. 2016, při kontrole jeho movitého a nemovitého majetku umístěného na uvedeném pozemku na něj zavolala Policii ČR a nechala jej z jeho čtyřgaráže na uvedeném pozemku vyvést na ulici. Za druhé: obdarovaná se domáhala klíčů od jeho bytu v [obec], aby mohla narušit nedotknutelnost jeho obydlí dne 24. 7. 2016 po žalobcově sestře [jméno] [příjmení] třetí: obdarovaná nectí jeho rodiče, díky nimž získala bezpracné finanční zisky, nikdy nepoložila květiny ani nezapálila svíčku na hrobě jeho milovaných rodičů [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované] na hřbitově v [obec], díky nimž získala nemalý rodový majetek. Za čtvrté: obdarovaná se nerozdělila se žalobcem o peníze pravidelně měsíčně inkasované z pronájmu darovaného bytu v [obec] – [obec] darovací smlouvou z 30. 3. 2005, dne 1. 6. 2017 vytknul žalované, že se s ním nerozděluje o nájemné získávané měsíčně pronájmem tohoto bytu v [anonymizováno] [číslo], k. ú. [obec], [část obce], za dobu už od roku 2010 dosud, tedy za dobu sedmi let, kdy hrubým odhadem inkasovala zisk 588 000 Kč, a to i přesto že věděla, že žalobce je dlouhodobě nezaměstnaný, uchazeč o zaměstnání a v hmotné nouzi. Za páté: obdarovaná se nerozdělila s žalobcem o 300 000 Kč přijatých za prodej darovaných nemovitostí v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], které obdržela na základě darovací smlouvy 22. 1. 2004 a nerozdělila se s ním o dvě kupní ceny inkasované za prodej těchto nemovitostí, jednalo se o prodejní cenu 70 000 Kč a 229 182 Kč, tedy téměř 300 000 Kč. Bylo její morální povinností se s žalobcem rozdělit, ona mu ani nepoděkovala. Za šesté: i přes získání obrovských peněžních částek se nestyděla poslat na dárce soudního exekutora vymáhajícího pod č. j. 054 EX 181/14 bagatelní částky 21 800 Kč, 8 900 Kč a 4 300 Kč zahrnující pouze náklady předešlých soudních řízení. Za sedmé: obdarovaná neumožnila dárci bydlení v darovaném bytě v [obec] [obec], nedovolila mu umístit maringotku na darovaném pozemku v [obec] [část obce] a dárcem pohrdá, což jí vytknul 1. 6. 2017, několikrát vyžádal o svolení s bydlením v darovaném bytě v [obec] [obec] k jeho důstojnému bydlení, ale to mu neumožnila, následkem protiprávního nezákonného zbourání jeho obydlí v rodinném domě [obec] [část obce] v ulici [anonymizována dvě slova] na darovaném pozemku [číslo] v květnu 2011 se ocitl jako bezdomovec na ulici, což 1. 6. 2017 rovněž vytknul a žádal umístit maringotku na základové desce po zbouraném rodinném domě, na což vůbec nereagovala, a nesdělila mu nové bydliště, aby ji mohl navštívit. Žalobce dále doplnil, že žaloba je formulována jako určovací s odkazem na nevděk obdarované k dárci a časově ex tunc. Pokud žalovaná deklarovala vůli jí žalobcem darované nemovitosti prodat a výtěžek rozdělit mezi rodiče a obě děti [jméno] a [jméno] na čtvrtiny, toto tvrzení je nevěrohodné, nelze je brát vážně. Dodnes neviděl ani jedinou symbolickou korunu či alespoň mravné poděkování a jedná se o průhledný pokus oklamat soud předstíráním ochoty věc řešit. Žalovaná od roku 2010 inkasuje příjmy z pronájmu bytu v k. ú. [obec] u [obec] darovaného jí 31. 3. 2005 darovací smlouvou, za kteroužto dobu získala na úkor žalobce a zcela bezpracně nejméně 840 000 Kč a nedala mu ani korunu. Podobně za prodej za zády žalobce zemědělských a lesních pozemků v [obec] okres [okres] žalované dne 24. 11. 2004 získala žalovaná v roce 2015 celkem 299 182 Kč, aniž by žalobci věnovala jednu korunu. Celkem na jeho úkor získala hotové peníze ve výši nejméně 1,1 milionu Kč a ani mu nepoděkovala. Žalobcův projev vůle o odvolání darů z 1. 6. 2017 má rovněž právní postavení standardní občanskoprávní upomínky – pokusu o smír, žalovaná však byla od té doby po léta nečinná a možnosti k zamezení soudního jednání nevyužila. Žalobce nikdy nebyl hlášen k pobytu na adrese darovaného bytu v [obec] - [obec] [anonymizováno] ulice, který žalovaná podle svých slov pronajímá blíže nespecifikované nájemnici, proto mu nemohl vzniknout na této adrese dluh na poplatcích městu [anonymizováno] za svoz a likvidaci komunálního odpadu a v tomto smyslu je obrana žalované nepravdivá. 2. Žalovaná k věci uvedla, že žalobu odmítá v celém rozsahu, neuznává nárok, jedná se o další šikanózní žalobu ze strany žalobce, který překrucuje události a vyvolává soudní spory, aby blokoval jí darované nemovitosti. Žalobce na ni během deseti let podal více než 40 občanskoprávních žalob a šikanózních exekucí, žalobcem jmenované skutky nenaplňují podstatu nevděku, žalobce ji svými žalobami šikanuje, kriminalizuje a očerňuje její dobré jméno, jde o pomluvy. Jeho vykonstruovanými žalobami se cítí být dehonestována a pronásledována, jeho chování je mimo normu. Navrhla zamítnutí žaloby. 3. Při jednání dne 17. 8. 2021 soud sdělil, že předmětná věc bude posuzována podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013, s ohledem na skutečnost, že se spor týká darovací smlouvy z 18. 5. 2005, byť k jednáním, která jsou žalobcem uváděna, došlo za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., nového občanského zákopníku. V této souvislosti soud poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019 z 31. 3. 2020. K tomu žalobce uvedl, že s tímto nesouhlasí, rozhodnutí Nejvyššího soudu je vadné, neboť pomíjí, že v daném případě šlo o darování nemovitosti a týká se věcného práva. Dále žalobce uvedl, že pokud by soud hodlal prosazovat názor, že je třeba postupovat podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, poukazuje na přechodná ustanovení § 3082 nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Účastníci darovací smlouvy nedisponují žádnými právy a povinnostmi vzniklými před 1. 1. 2014 ohledně chování obdarované vůči dárci, kteréžto je relevantním předmětem tohoto řízení. Pouhá existence darovací smlouvy není tou hlavní podstatou řízení o odvolání daru pro nevděk, jedná se pouze o skutkovou okolnost osvědčující, že je zde obdarovaná osoba a fyzicky existuje dar, který je možné dárci vrátit, vztah darovací smlouvy k řízení o odvolání daru pro nevděk se proto omezí pouze na ověření, že daná smlouva byla platně uzavřena, jinak nic dalšího. Od 1. 1. 2014 byly nároky na chování obdarovaného k dárci nepatrně zpřísněny, tato nová právní úprava působí samozřejmě pouze od uvedeného data do budoucnosti, ale ačkoli reguluje vztahy vzniklé dříve. V projednávané věci jde o věcné právo, neboť předmětem darovací smlouvy byla nemovitá věc zapsaná v katastru, proto platí ust. § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku. 4. K jednotlivým bodům žaloby žalovaná uvedla, že předpokládá, že žalobce potkala na svém pozemku a nechala ho vyvést policií, byt v [obec] není byt žalobce, ale má od něj klíče, proto je chtěla získat, klíče od přilehlé garáže získat nechtěla. Na hrob prarodičů z otcovy strany chodí, je otázka, zda tam chodí i žalobce. Peníze inkasované z pronájmu bytu v [obec] [obec] jsou řešeny pořád dokola, žalobci předkládala náklady, které má s bytem a co zbude z nájemného, používá na platbu elektřiny, vody, různé opravy. Byt v [obec] [obec] darovali žalované rodiče, ale i s dluhem, žalobce neplatil fond oprav a žalovaná, v té době studentka, dluh podle svých možností splácela několik let, byl tam i dluh za odpad, včetně penále. Peníze z prodeje nemovitostí, jednalo se o pole, byly na úhradu dluhů rodičů. Žalovaná platí