26 C 104/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 8

Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 9.150 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.030 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.000 Kč od 19. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % a s částkou 1.242 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 19. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 9.000 Kč převodem prostředků na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala jej splatit spolu s obchodním úrokem sjednaným v pevné výši 2.030 Kč jednorázově do 18. 1. 2018. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky řádně a včas si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, žalovaná se rovněž zavázala uhradit částku 50 Kč za každou zaslanou upomínku. Žalovaná závazky neplnila řádně a včas, když celkovou částku ve výši 11.030 Kč neuhradila v konečném termínu splatnosti, tj. do 18. 1. 2018. Celková pohledávka sestává z jistiny 9.000 Kč, obchodních úroků 2.030 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky 9.000 Kč ode dne 19. 1. 2018 až do zaplacení, poplatků za upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty 1.242 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Na základě listinných důkazů provedených na jednání dne 30. 3. 2021 dospěl soud k závěru, že žalobě není možné plně vyhovět, neboť tyto důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky. Ustanovení § 562 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.) podmiňuje zachování písemné formy u elektronických prostředků tím, že umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Smlouva o úvěru, ze které žalobce dovozuje svůj nárok, neobsahuje podpis žalované, pouze její předtištěné jméno, a ani z ostatních důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy. V daném případě tak absentuje jasný, vážný a srozumitelný projev vůle směřující k uzavření smlouvy a nelze spolehlivě určit, že žalobcem předložená úvěrová smlouva je skutečně projevem vůle žalované, neboť neobsahuje její podpis a osobu jednajícího tak nelze spolehlivě ztotožnit. Soud má však z předloženého výpisu z účtu za prokázané, že dne 20. 12. 2017 žalobce zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 5.000 Kč a dne 18. 12. 2017 částku 4.000 Kč. Dotazem na [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem tohoto účtu je žalovaná. S ohledem na shora uvedenou absenci smlouvy o úvěru byla částka 9.000 Kč poskytnuta žalované bez právního důvodu a představuje tak na její straně bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu § 2991 a násl. o.z. povinna žalobci vydat. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 19. 1. 2018 do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 9.000 Kč s přísl. z 12.422 Kč, uspěl tedy za 72 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (3.422 Kč, tedy z 28 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč za soudní poplatek za žalobu, dále z odměny advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu (např. 29 C 118/2021) která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., jehož obtížnost podání spočívá toliko ve vyplnění jednotlivých kolonek formuláře, a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 252 Kč. Celkové náklady činí 2.252 Kč. Žalobce však uspěl z 85 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ze 44 % (72-28); 44 % z částky 2.252 Kč pak činí 991 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.